Zdenek Chvojka napsal:Znovu jsem se zaposlouchal do včerejšího vysílání a zarazila mě jedna událost která zazněla hned v počátku pořadu a to konkrétně otázka položená p. Hlávkou 06:50 v cca znění: Systém Volník je postaven na základním nepodmíněném příjmu, je možné ho realizovat bez jakékoli jiné změny ve společnosti? Otázka byla znovu zopakována v 07:50. Odpovídal tuším p.ing.Schlimbach : "Proč by to nebylo možné,možné je všechno. Přinejmenším naši zákonodárci si to 26 let myslí že můžou cokoli. (p.Hlávka) Jaké by to mělo důsledky?Jak by to fungovalo, nebo? (p.ing) Fungovat by to mohlo,diť jde vlastně o to, že dáš peníze lidem s nějakou výší kterou si v parlamentu odhlasují a ty lidé ti peníze dostanou...." Mám dojem že se p.Hlávka snažil navodit dojem že systém Volník propaguje pouze rozdávání základního nepodmíněného příjmu bez jakékoli změny ve společnosti a odpověď p.Schlimbacha ve mě vyvolala pocit, že systém Volník je napojen na stávající politickou a ekonomickou moc. Má otázka zní,je to záměr,nebo rivalita nebo snad osobní averze vůči systému Volník? Nešlo si nevšimnout,že i p.ing.Shlimbach i p.Frais jsou z Olomouce. Je smutné že naše republika má takto pokrokově myslící lidi a že existuje roztříštěnost i v těchto základních, důležitých přechodových ekonomických změnách pro budoucnost naší země. Budu hledat a budu pečlivě srovnávat oba systémy ale dle zkušeností a pozorováním jsem pochopil, že ten kdo podporuje rivalitu a konkurenci i do budoucna,podporuje rozdělenost a sociální ne jednotu a to defakto nepovede k pokroku společnosti ale spíše k návratu do stávajícího stavu ale už za podstatně zhoršených podmínek. Jednoduchost,srozumitelnost a účelovost, budou mít do budoucna pro mě ale i ostatní vždy prioritu.Ale to už si dohledá každý kdo hledat chce. Respektuji že toto vlákno je určeno pro Reformu společnosti.
Dobrý den,
Osobně necítím rivalitu k jiným návrhům řešení, ale domnívám se, možná to bude smrdět sebechválou, což je mi cizí, že SES řeší problém dneška komplexněji. Ona i otázka připuštění konkurence nemusí nutně být negativním hlediskem v životě, pokud ta konkurence je smysluplná a má za úkol najít skutečně to nejlepší řešení v dané době. Proč připouštíme konkurenci? Podívejme se okolo sebe. Lidé byli, jsou a budou různí. Budou mít různé schopnosti a tím i možnosti ve svém životě, budou mít vždy různé priority. Někdo je orientován na duchovno, jiný zase technickým směrem, někdo je tvrdý materialista a jiný se navíc třeba i velmi povýšenecky staví k jiným. Někdo upřednostňuje spoluipráci a zajímá ho dobrý pocit z odvedené práce, jiný upřednostňuje individualitu a mnohého zajímá, kolik peněz vydělá atd. To je prostě fakt.
Jak v takové situaci chcete provést komplexní změnu tak, aby každý z těch jednotlivých různých lidí měl zájem tu změnu udělat, aby mu něco přinesla, pokud vylučujete jako my - revoluci, která nikdy nic dobrého nepřinesla, protože výsledkem bylo vždy povýšení práv jedné skupiny na úkor druhé a ve velké většině tyto změny bývaly vždy krvavé s mnoha křivdami atd. Pokud tedy vyloučíme rtevoluci, jako možný způsob řešení stávající situace, máme možnost zvítězit se svým návrhem ve volbách. K tomu je ale potřeba, aby o tomto návrhu lidé nejen věděli, ale aby byli také schopni si uvědomit tu různorodost zájmů ve společnosti a aby byli schopni respektovat a tolerovat zájmy jiné skupiny osob.
Proto je nutné nový systém vymyslet tak, aby umožnil a také aby respektoval realizaci těch různých zájmů, aby se vzájemně nekřížili - to jest, aby jeden neškodil druhému (pokud to nechce dělat záměrně, v tom případě se musí nutně dostat do konfliktu se zákonem a nést následky) a navíc, aby činnost jedné skupiny podporovala vzájemně činnost druhé skupiny, to jest,
aby systém fungoval na principu spolupráce zájmů..
Proto SES tento problém řeší tak, že společnost dělí na dva základní sektory:
a) veřejný - v němž se odehrávají hospodářské děje "neziskového" charakteru, který je zároveň řídící a politickou strukturou společnosti
b) soukromý - podnikatelský, ve kterém se odehrávají hospodářské vztahy na bázi
volných tržních vztahů, za stejných podmínek pro všechny, kdo v tomto sektoru pracují nebo podnikají
Každý občan má právo se rozhodnout, ve kterém z těch dvou základních sektorů se bude realizovat. Ten, kdo je založen spíše duchovně, jistě zvolí veřejný sektor, ve kterém jsou příjmy omezeny shora zákonem, ale ten kdo chce větší příjmy a zajímá ho spíše materiální stránka věci, si vybere jistě soukromý sektor, kde ty příjmy shora omezeny nejsou a kde vše závisí jen na dohodě smluvních stran.
Již jen tento přístup umožňuje zcela zásadním způsobem změnit vztahy mezi podnikateli a zaměstnanci, staví je na skutečně rovnoprávnou úroveň, protože zaměstnanec má v SES reálnou možnost a právo, kdykoliv ukončit pracovní poměr, přejít do veřejného sektoru, kde bude mít, pokud bude chtít pracovat vždy příjmy nejméně ve výši MM (minimální mzda), která mu zajistí důstojný život - v dnešních cenách by ta MM byla cca 26 400 Kč/měs - v bezúročném systému, kdy hypoteční splátka na byt I. kategorie by se pohybovala okolo 6 500,- Kč. SES dává možnost a právo každému svobodně se rozhodnout. Tím, že se zájmy zaměstnance a podnikatele dostanou do rovnoprávné polohy zároveň dojde i k faktickému přenastavení přerozdělování "zisku" směrem k zaměstnancům, protože zaměstnanec nebude vynucen přijmout práci za odměnu, která mu nevyhovuje, protože nebude v bezvýchodné situaci jako dnes. Máme zde situaci, kdy se může změnit náhled na práva, povinnosti i reálné možnosti u obou těchto skupin obyvatelstva - zaměstnanec získá možnost svobodné volby, jistotu a podnikatel bude v tomto ohledu nucen změnit třeba své postoje k zaměstnanci, protože ho bude muset skutečně respektovat (pokud se tak již nechoval dříve), protože by se mu mohlo stát, že pro realizaci svého podnikatelského záměru nebude mít jinak dostatek pracovníků.
SES zároveň tím, že díky reálné a bezúročné ekonomice a díky podstatné změně funkce peněz v systému a podstatné změně finančních toků ve společnosti, dává obrovské možnosti rozvoji hospodářských vztahů. To, že se soukromý sektor řídí "pouze volnými tržními vztahy" zajišťuje a garantuje všem jeho účastníkům stejné podmínky, kdy není nutné vytvářet byrokratický aparát, který by to snad chtěl řídit a vytvářet tak korupční prostředí a nesystémovost.
Soukromý sektor není třeba chápat jako něco negativního, kde jeden okrádá bezohledně druhého - vztah zaměstnance a podnikatele již byl vysvětlen a je jasné, že proti dnešnímu stavu je v tomto ohledu SES zcela na jiném, vyšším stupni. Je třeba chápat, když napíšeme, že SES je postaven na svobodné volbě občana, že tomu tak skutečně je, protože občan má nejen právo si vybrat, zda se bude realizovat ve veřejném nebo soukromém sektoru, on má právo také se sdružovat, zakládat družstva a je na něm, jak se v rámci struktur, které si s dalšími občany vytvoří, dohodne na dělení zisku, na pravomocech a odpovědnosti. Zakládat podnikatelské struktury může i obec (řeší tak třeba problematiku zaměstnanosti svých občanů) a zase občané budou rozhodovat o tom, jaké budou vztahy uvnitř té struktury. Samozřejmě, pokud bude taková podnikatelská struktura vytvořena obcí nebo občany (například družstvo), bude svoji podnikatelskou činnost vykonávat jako jiné podnikatelské subjekty za stejných podmínek v soukromém sektoru.
Kdo z nás dnes může říci, jak rychle se bude situace v podmínkách SES měnit? Podstatné je, že SES dává reálné možnosti ke změně chování lidí, k možnosti spolupracovat na mnoha úrovních, včetně podnikání. Zda bude soukromý sektor více družstevní nebo individuální nebudeme řešit my nebo nějaký "vůdce", budou to řešit sami občané svou konkrétní volbou v daném čase.
Rád bych ještě zdůraznil, že i v SES budou samozřejmě zpočátku monopoly - přirozené monopoly, které budou ale ve 100% vlastnictví společnosti. Zmínili jsme se v pořadu, že nic, co člověk nevytvořil, nemůže vlastnit - suroviny například, voda atd. Jsou ale i další věci nebo člověkem vytvořené statky, které musí sloužit všem bez rozdílu - silnice a dálnice, železnice, letiště (dopravní infrastruktura), rozvodná síť elektrické energie, potrubní dopravní cesty atd.
To, že společnost bude 100% vlastnit například železniční dopravní cestu vůbec neznamená, že by nemohlo existovat několik dopravců, kteří budou nabízet různou úrpoveň služeb občanům - bude to jen jejich volba, zda v tomto oboru budou chtít podnikat nebo ne. Jen budou v tomto konkrétním případě platit za průjezd po železnici určitou sazbu za každý projetý km. Tyto "celospolečenské monopoly" budou pracovat v neziskovém režimu a jejich finanční toky budou napojeny na cirkulaci peněz v ekonomice společnosti, což má dalekosáhlé důsledky a je to jeden z dalších námětů k přemýšlení, kde se budou brát peníze pro udržení ekonomické aktivity společnosti ...
SES vyčleňuje tyto přirozené monopoly do správy Státních fondů, řízených zvolenými předsedy správních rad - volí a odvolávají občané
