fórum iniciativy ETIQ.CZ, z.s.

To, že nepořizujeme a nezveřejňujeme fotografie lidí, kteří by k tomu nedali souhlas, považuji za samozřejmost a slušnost. Jak je to však s fotografiemi, jejichž předmětem jsou objekty zařízení, dopravních prostředků a budov, které jsou soukromé, firemní, veřejné (úřady a instituce) a k tomu všechny nápisy, reklamy, popisné tabulky. Vše dostupné z veřejně přístupných komunikací a prostor. Můžeme fotografovat a tvořit příspěvky, které ne vždy poukazují na inteligentní úmysly, záměry nebo činy dotčených majitelů, provozovatelů nebo odpovědných činitelů ?

Jako příklad uvedu fotografování reklamních tabulí a ploch na veřejných místech, budovách apod., kdy nejde o obsah, ale o jejich umístění a neinteligentní snahu zaujmout spotřebitele reklamou. Nebo může jít o ilustrační fotografie k popisu chování odpovědných osob apod, kdy se na fotografii objeví nějaká konkrétní budova, kterou si s tímto může "někdo" spojit.

Jinými slovy, čeho se při fotografování a zveřejňování příspěvků nejlépe vyvarovat ?

§ 33 autorského zákona

Užití díla umístěného na veřejném prostranství

(1) Do práva autorského nezasahuje ten, kdo kresbou, malbou nebo grafikou, fotografií nebo filmem nebo jinak zaznamená nebo vyjádří dílo, které je trvale umístěno na náměstí, ulici, v parku, na veřejných cestách nebo na jiném veřejném prostranství; do autorského práva nezasahuje ani ten, kdo takto vyjádřené, zachycené nebo zaznamenané dílo dále užije. Je-li to možné, je nutno uvést jméno autora, nejde-li o dílo anonymní, nebo jméno osoby, pod jejímž jménem se dílo uvádí na veřejnost, a dále název díla a umístění.

(2) Ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na pořízení rozmnoženiny či napodobeniny díla architektonického stavbou a na rozmnožování nebo rozšiřování díla formou trojrozměrné rozmnoženiny.

A jak je to s užitím například funkce Prin screen ? Můžeme tuto funkci použít pro potřeby komentářů k již komentovaným aktuálním událostem ?

§ 34 autorského zákona

Úřední a zpravodajská licence

Do práva autorského nezasahuje ten, kdo užije

a) v odůvodněné míře dílo na základě zákona pro účely veřejné bezpečnosti, pro soudní nebo správní řízení nebo k jinému úřednímu účelu nebo pro parlamentní jednání a pořízení zápisu o něm,

b) dílo ve spojitosti se zpravodajstvím týkajícím se aktuálních událostí, a to v rozsahu odpovídajícím informačnímu účelu,

c) v odpovídající míře dílo v periodickém tisku, televizním či rozhlasovém vysílání nebo jiném hromadném sdělovacím prostředku zpřístupňujícím zpravodajství o aktuálních věcech politických, hospodářských nebo náboženských, uveřejněné již v jiném hromadném sdělovacím prostředku nebo jeho překlad; takto převzaté dílo a jeho překlad lze i jinak užít; převzetí ani jiné následné užití podle tohoto ustanovení však není přípustné, je-li zapovězeno,

d) politický projev nebo úryvky veřejné přednášky nebo podobných děl v rozsahu odpovídajícím informativnímu účelu; právo autora na užití takových děl v souboru zůstává nedotčeno;

v případech podle písmen b) až d) je vždy nutno uvést jméno autora, nejde-li o dílo anonymní, nebo jméno osoby, pod jejímž jménem se dílo uvádí na veřejnost, a dále název díla a pramen, ledaže je to v případech podle písmen b) a d) nemožné.

Ahoj Radku,

děkujeme za vložení dotazu a omlouvám se za velmi dlouhou prodlevu v odpovědi. O položeném dotazu jsem znovu AKOS informoval.

Zatím váhám s použitím funkce Print screen z veřejných medií na webu (ČT24, novinky.cz apod.) a použít jej jako foto pro komentář toho daného příspěvku. Na to bych potřeboval odpověď, nebo zkušenosti z praxe.

Mrzí mě to, ale advokátka zatím neměla čas odpovědět, i když o zprávě ví. Prosím ještě o trpělivost.

Snad časem najdeme někoho dalšího, kdo bude mít čas a chuť se přidat. Zatím ale, zdá se, že jediným hnacím motorem všech jsou výhradně peníze, tedy se musíme snažit pracovat více my a proto zároveň musíme být zatím rádi za jednu advokátku, která se nám, byť značně omezeně, věnuje.

Rozumím tomu, to je v pořádku. Staré vzorce a návyky, v tomto případě "práce za finanční odměnu", jsou záludné také v tom, že si je mnohdy ne zcela jasně uvědomujeme.

Dobrý den Radku,

pokud jde o Váš dotaz týkající se fotografování a dalšího užívání fotografií, jejichž objekty jsou zařízení, dopravní prostředky a budovy dostupné z veřejně přístupných komunikací a prostor, pak máte pravdu. Ustanovení § 33 zákona č. 121/2000 Sb. o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o znění některých zákonů (dále jen také „autorský zákon“), upravuje právě tuhle problematiku někdy také nazývanou „Svoboda panoramatu.“

Ustanovení § 33 zákona č. 121/2000 Sb., autorského zákona ve znění pozdějších předpisů, jak jste správně uvedl, stanoví, že:

„(1) do práva autorského nezasahuje ten, kdo kresbou, malbou nebo grafikou, fotografií nebo filmem nebo jinak zaznamená nebo vyjádří dílo, které je trvale umístěno na náměstí, ulici, v parku, na veřejných cestách nebo na jiném veřejném prostranství; do autorského práva nezasahuje ani ten, kdo takto vyjádřené, zachycené nebo zaznamenané dílo dále užije. Je-li to možné, je však nutné uvést jméno autora, nejde-li o dílo anonymní, nebo jméno osoby, pod jejímž jménem se dílo uvádí na veřejnost, a dále název díla a jeho umístění.
(2) Ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na pořízení rozmnoženiny či napodobeniny díla architektonického stavbou a na rozmnožování nebo rozšiřování díla formou trojrozměrné rozmnoženiny.“

Fotografování jakož i další užití děl umístěných na veřejných prostranstvích je tedy na základě výše uvedené bezúplatné licence vyplývající z ustanovení § 33 autorského zákona dovolené. Podmínkou pro takové užití je však skutečnost, že dílo musí být umístěno na veřejném prostranství a musí tam být umístěno trvale.

Zákon pak považuje za veřejné prostranství náměstí, ulice, tržiště, chodníky, veřejnou zeleň, parky a další prostory přístupné každému bez omezení, tedy sloužící obecnému užívání, a to bez ohledu na vlastnictví k tomuto prostoru - § 34 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích.

A jelikož se touto problematikou zabývá autorský zákon, je třeba si také definovat, co je autorským dílem, neboť samou podstatou autorského zákona a celého autorského práva je ochrana autorských děl. Dále je třeba si také uvědomit, v jaký okamžik k dílu vzniká autorské právo.

Tedy, dle § 2 autorského zákona:
„(1) Předmětem práva autorského je dílo literární a jiné dílo umělecké a dílo vědecké, které je jedinečným výsledkem tvůrčí činnosti autora a je vyjádřeno v jakékoli objektivně vnímatelné podobě včetně podoby elektronické, trvale nebo dočasně, bez ohledu na jeho rozsah, účel nebo význam (dále jen „dílo“). Dílem je zejména dílo slovesné vyjádřené řečí nebo písmem, dílo hudební, dílo dramatické a dílo hudebně dramatické, dílo choreografické a dílo pantomimické, dílo fotografické a dílo vyjádřené postupem podobným fotografii, dílo audiovizuální, jako je dílo kinematografické, dílo výtvarné, jako je dílo malířské, grafické a sochařské, dílo architektonické včetně díla urbanistického, dílo užitého umění a dílo kartografické.
(2) Za dílo se považuje též počítačový program, je-li původní v tom smyslu, že je autorovým vlastním duševním výtvorem. Databáze, která je způsobem výběru nebo uspořádáním obsahu autorovým vlastním duševním výtvorem a jejíž součásti jsou systematicky nebo metodicky uspořádány a jednotlivě zpřístupněny elektronicky či jiným způsobem, je dílem souborným. Jiná kritéria pro stanovení způsobilosti počítačového programu a databáze k ochraně se neuplatňují. Fotografie a dílo vyjádřené postupem podobným fotografii, které jsou původní ve smyslu věty první, jsou chráněny jako dílo fotografické.

Podle § 9 odst. 1 autorského zákona pak vzniká ke každému dílu autorské právo v okamžiku, kdy je dílo vyjádřeno v jakékoliv objektivně vnímatelné podobě. Dílo se musí z tvůrčí duchovní úrovně autora přetransformovat do objektivně vnímatelné - hmotné podoby. Autorské právo tedy vzniká autorovi díla automaticky.

Ke způsobu přebírání zpráv z medií či webu platí, že obsah takových článků je možné přejímat bez souhlasu jejich autora v rámci tzv. zpravodajské licence dle § 34 autorského zákona, dle něhož:

„Do práva autorského nezasahuje ten, kdo užije:
a) v odůvodněné míře dílo na základě zákona pro účely veřejné bezpečnosti, pro soudní nebo správní řízení nebo k jinému úřednímu účelu nebo pro parlamentní jednání a pořízení zápisu o něm,
b) dílo ve spojitosti se zpravodajstvím týkajícím se aktuálních událostí, a to v rozsahu odpovídajícím informačnímu účelu,
c) v odpovídající míře dílo v periodickém tisku, televizním či rozhlasovém vysílání nebo jiném hromadném sdělovacím prostředku zpřístupňujícím zpravodajství o aktuálních věcech politických, hospodářských nebo náboženských, uveřejněné již v jiném hromadném sdělovacím prostředku nebo jeho překlad; takto převzaté dílo a jeho překlad lze i jinak užít; převzetí ani jiné následné užití podle tohoto ustanovení však není přípustné, je-li zapovězeno,
d) politický projev nebo úryvky veřejné přednášky nebo podobných děl v rozsahu odpovídajícím informativnímu účelu; právo autora na užití takových děl v souboru zůstává nedotčeno.“

Ve všech uvedených případech podle písmen je vždy nutné uvést jméno autora, nejde-li o dílo anonymní, nebo jméno osoby, pod jejímž jménem se dílo uvádí na veřejnost, a dále název díla a pramen, ledaže je to v případech podle písmen b) a d) nemožné.“

Jednu z dalších bezúplatných zákonných licencí tvoří citace, kterou řeší ustanovení § 31 autorského zákona:

„(1) Do práva autorského nezasahuje ten, kdo
a) užije v odůvodněné míře výňatky ze zveřejněných děl jiných autorů ve svém díle,
b) užije výňatky z díla nebo drobná celá díla pro účely kritiky nebo recenze vztahující se k takovému dílu, vědecké či odborné tvorby a takové užití bude v souladu s poctivými zvyklostmi a v rozsahu vyžadovaném konkrétním účelem,
c) užije dílo při vyučování pro ilustrační účel nebo při vědeckém výzkumu, jejichž účelem není dosažení přímého nebo nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu, a nepřesáhne rozsah odpovídající sledovanému účelu;
vždy je však nutno uvést, je-li to možné, jméno autora, nejde-li o dílo anonymní, nebo jméno osoby, pod jejímž jménem se dílo uvádí na veřejnost, a dále název díla a pramen.
(2) Do práva autorského nezasahuje ani ten, kdo výňatky z díla nebo drobná celá díla citovaná podle odstavce 1 písm. a) nebo b) dále užije; ustanovení odstavce 1 části věty za středníkem platí obdobně.“

K pořizování, používání a zveřejňování fotografií osob, nahrávek telefonních hovorů a jiných rozhovorů.

Možnost pořizování, používání a zveřejňování fotografií osob, nahrávek telefonních hovorů a jiných rozhovorů upravuje ustanovení § 86 zákona č. 89/2012, Sb., občanského zákoníku (dále jen „NOZ“) dle kterého: „Nikdo nesmí zasáhnout do soukromí jiného, nemá-li k tomu zákonný důvod. Zejména nelze bez svolení člověka narušit jeho soukromé prostory, sledovat jeho soukromý život nebo pořizovat o tom zvukový nebo obrazový záznam, využívat takové či jiné záznamy pořízené o soukromém životě člověka třetí osobou, nebo takové záznamy o jeho soukromém životě šířit. Ve stejném rozsahu jsou chráněny i soukromé písemnosti osobní povahy.“ Za účelem pořizování a zveřejňování nahrávek či jakýchkoliv záznamů zasahujících do soukromého života fyzické osoby, je tedy třeba jejího souhlasu.

Ustanovení § 84 NOZ dále upravuje ochranu podoby člověka a stanovuje, že: „Zachytit jakýmkoli způsobem podobu člověka tak, aby podle zobrazení bylo možné určit jeho totožnost, je možné jen s jeho svolením.“ Stejně tak dle ustanovení § 85 NOZ: „(1) Rozšiřovat podobu člověka je možné jen s jeho svolením. (2) Svolí-li někdo k zobrazení své podoby za okolností, z nichž je zřejmé, že bude šířeno, platí, že svoluje i k jeho rozmnožování a rozšiřování obvyklým způsobem, jak je mohl vzhledem k okolnostem rozumně předpokládat.“

Dle ustanovení § 88 NOZ:
(1) Svolení není třeba, pokud se podobizna nebo zvukový či obrazový záznam pořídí nebo použijí k výkonu nebo ochraně jiných práv nebo právem chráněných zájmů jiných osob.
(2) Svolení není třeba ani v případě, když se podobizna, písemnost osobní povahy nebo zvukový či obrazový záznam pořídí nebo použijí na základě zákona k úřednímu účelu nebo v případě, že někdo veřejně vystoupí v záležitosti veřejného zájmu.

Dle ustanovení § 89 NOZ:
Podobizna nebo zvukový či obrazový záznam se mohou bez svolení člověka také pořídit nebo použít přiměřeným způsobem též k vědeckému nebo uměleckému účelu a pro tiskové, rozhlasové, televizní nebo obdobné zpravodajství.

Existují tedy zákonné důvody pro zásahy do soukromí jiného člověka bez jeho svolení / souhlasu, kterými jsou:
- pořizování záznamů k úředním účelům,
- pořizování záznamů k ochraně jiných práv nebo právem chráněných zájmů jiných osob (např. vyfotografování zloděje při vloupání do domu),
- pořizování záznamů v případě, že někdo veřejně vystoupí v záležitosti veřejného zájmu (např. projev prezidenta),
- pořizování záznamů k vědeckým nebo uměleckým účelům,
- pořizování záznamů pro účely tiskového, rozhlasového, televizního nebo jiného obdobného zpravodajství, z jiných právních předpisů pak např.
pořizování odposlechů.

Děkuji Olgo, za velmi obsáhlou odpověď. V podstatě mi potvrzuje to, čím jsem si nebyl zcela jistý. Když to shrnu svými slovy, tak z veřejně dostupných míst není problém fotografovat a zveřejňovat to, co je trvale veřejně přístupné. Například bilboardy, reklamní tabule, situaci v ulicích, parkoviště apod., které jsou dostupné na veřejných prostranstvích. Osoby pokud možno tak, aby nebylo možné určit jejich totožnost, pokud k tomu nedají vlastní souhlas.

Další oblast - pořizování print screen obrazovky pc. Například budu chtít okomentovat článek s fotografií, který bude umístěn v tisku (na webu), nebo ve zpravodajství třeba ČT. Takže vyfotím "obrazovku" a mohu tento snímek použít ve vlastním příspěvku např.na Duchu doby.cz, neboť jej používám na základě zpravodajské licence § 34 autorského zákona,písm.C. Rozumím správně ?

Pokud si nebudu jistý, budu se sem vracet.

Děkuji a přeji hezké dny. Radek

Ahoj Radku,

na toto téma vidím, že se zapomnělo, tedy zareaguji.

To, co píšeš, je umožněno v rámci § 88 (1) NOZ, § 89 NOZ, článku 17. (1) (2) (3) Listiny základních práv a svobod jako součásti Ústavy České republiky a samozřejmě § 34 autorského zákona,písm. b) a c).

A jsme opět u autorských práv. Tentokrát ohledně užití díla, na něž se vztahují autorská práva. Uvedu příklad, který řeším:
Mám připravenou prezentaci pro veřejnou přednášku na téma "Ekonomika daru", které se zabývá socio-ekonomickými problémy. Pro ilustraci a jakousi "paralelu" k současnému systému bych chtěl použít asi 5 minut záznamu z pohádky "Čert ví proč". Je možné bez obav takové dílo pro takový účel veřejně použít ?

Našel jsem následující paragraf autorského zákona a mám za to, že toto dílo dle tohoto paragrafu pro takový účel použít lze. Konkrétně podle odst.1) písm.c).
Dávám sem k diskuzi, zda ostatní posoudí stejně, nebo je to ještě všechno trochu jinak... ?? Otázka totiž zní, zda veřejná přednáška může být považována za formu vzdělávání a tedy vyučování.... ?? Děkuji za nahlédnutí a zájem.

§ 31
Citace
(1) Do práva autorského nezasahuje ten, kdo
a) užije v odůvodněné míře výňatky ze zveřejněných děl jiných autorů ve svém díle,
b) užije výňatky z díla nebo drobná celá díla pro účely kritiky nebo recenze vztahující se k takovému dílu, vědecké či odborné tvorby a takové užití bude v souladu s poctivými zvyklostmi a v rozsahu vyžadovaném konkrétním účelem,
c) užije dílo při vyučování pro ilustrační účel nebo při vědeckém výzkumu, jejichž účelem není dosažení přímého nebo nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu, a nepřesáhne rozsah odpovídající sledovanému účelu;
vždy je však nutno uvést, je-li to možné, jméno autora, nejde-li o dílo anonymní, nebo jméno osoby, pod jejímž jménem se dílo uvádí na veřejnost, a dále název díla a pramen.
(2) Do práva autorského nezasahuje ani ten, kdo výňatky z díla nebo drobná celá díla citovaná podle odstavce 1 písm. a) nebo b) dále užije; ustanovení odstavce 1 části věty za středníkem platí obdobně.

Dovolím si odpovědět,

5 minut záznamu z pohádky, respektive komerčního díla, můžeš použít pouze tehdy, jsi-li a/nebo zastupuješ-li spolek zaměřený na činnost žurnalistickou, vzdělávací apod. Pokud však jsi "jen" osoba soukromá, dílo, ani jeho část, použít nesmíš. Viz paragrafy autorského zákona.



Pokud bys měl zájem, mohu tě přijmout za člena spolku ETIQ.CZ, z.s., který má toto ošetřeno a publikuje v rámci webu duchdoby.cz, abys následně mohl podobné přednášky s díly uskutečňovat. Konec konců, rád se takových akcí sám eventuálně zúčastním.

Potíž v advokátní branži je, že nelze zákony považovat za fakta, nýbrž za výkladová tvrzení. Totiž co pokládá jeden advokát za "v pořádku", může jiný zamítnout. Totéž platí u soudů. Tím se dá říci doslova i to, že ti bez problémů může projít i docela obyčejná chladnokrevná vražda, bude-li tato v souladu s názorem soudce, neboť jak jinak si vysvětlit různá odvolávání řízení k vyšším soudům a instatcím, jsme-li s výsledky nižších nespokojeni, respektive jejich kompetentnost... V současné společnosti prochází (bohatým a tedy mocným) lidem masové vraždy, přičemž tyto nikdo neřeší. A naopak můžeš mít problém s například parkováním na veřejných parkovištích - respektive podvodným jednáním nevzdělaných strážníků či přímo velitelů městské policie, úředníků městských úřadů atd., viz např. ZDE. Takže jen velmi těžko 100% zaručit, že i když ti tady něco potvrdíme, nebo vyvrátíme, že to někdo nenapadne či nevezme jinak. Nicméně zákon hovoří tak, jak uvádím výše, takže by to tak mělo správně být. Často však záleží na výši obsahu našich peněženek.