Řešení na osobní úrovni v rámci současného systému by mohlo být asi takové:
1. Potřebujeme se detailně "podívat" na naše skutečné potřeby, co se týká jídla. Mnohdy jíme to, co vůbec nepotřebujeme, jen proto, že to "dobře" vypadá, je to levné, někdo nám to doporučí apod. Tak můžeme zjistit, co nám stačí a v jakém množství, či kvalitě.
2. Pak je potřeba udělat si "inventuru" ve svém jídelníčku a přizpůsobit jej skutečným potřebám. Jednoduše přestat nakupovat a konzumovat to, co nepotřebujeme. Je to velmi osobní záležitost, ale velice důležitá. Může být začátkem dalších kroků v uspokojování dalších potřeb..
3. Dále je dobré vytipovat si pár druhů potravin, které jsou relativně kvalitní svým složením, dostupné cenou a víme, že nám "svědčí". Může se stát, že budou dostupné v různých prodejnách. Pokud je to pro nás efektivní (doprava), můžeme nakupovat vždy jedno a totéž pouze v určitém obchodě. Například mléčné výrobky z nedaleké farmy a kváskový chleba nabízí místní Jednota. Uzeninu s obsahem masa, sýr bez barviv a ochucovadel, olivový olej nabízí Lidl. Takže upřednostníme vždy pouze tyto výrobky. Těch variant je spousta, každý sám si to může ve svém okolí vyhledat a zjistit.
4. Taky je dobré vždy sledovat pokud možno původ, složení a třeba důvod slevy (akce) určitých druhů potravin. Zjistíme, že například palmový olej se nachází ve většině cukrovinek a sušenek. Takže můžeme "blokovat" jejich nákup a spotřebu. Současně hledáme náhradní řešení. Například můžeme koupit suché oplatky a doma si je proložit kysanou smetanou, tmavou čokoládou (pokud tam nebude palmový olej
, a vyrobíme si tak zdravý a čistý dezert...
5. Je dobré tento náhled citlivě sdělovat ostatním a být příkladem. To je nejúčinnější forma předávání informací s okamžitým použitím v praxi.
První dva kroky jsou univerzální, lze je použít na veškerou spotřebu. Velmi tak můžeme snížit naše náklady na existenci v tomto systému. Tím si "uvolníme ruce" pro další aktivity, které nejsou spojeny s prací za peníze, ale s prací pro užitek náš i ostatních. Což může být praktickým příkladem přechodu na NL/RBE už v rámci tohoto systému...
Současně tyto dva kroky jsou nutné pro existenci v režimu NL/RBE. Toto je potřebné pochopit a praktikovat. Vždy "šetrný přístup" a optimalizovaná spotřeba. Je to přirozené a pro trvalou udržitelnost zásadní.
Někdo může namítnout,..proč bych to všechno dělal ?
Odpovědí může být:
1. Pro vlastní zdraví. Nižší kvantita, vyšší kvalita... to se týká i využití výživných látek organismem. Prevence obezity, nemocí, ..lepší pocit... Takže hodně lidí uslyší na argument "zdraví".
2. Úspora financí. Méně nakupuješ, méně vydáš. Je dobré nepodléhat reklamě, akcím a slevám. Na tom vždy "vydělá" především systém.
3. Životní prostředí a regionální rozvoj. Tohle už mnoho lidí také chápe. Jen je potřeba to ještě připomenout...
4. Pro ty, co chtějí něco se systémem skutečně dělat, tak motivací bude minimální finanční peněžní tok, tedy minimální podpora spotřeby, výroby, mrhání energií a jídlem a postupná osobní "adaptace" na podmínky blízké fungování NL/RBE.