Jaromir68 píše:Jedna věc mne ale velmi zajímá. Když už tedy má někdo web a podniká, jeho povinností je podle zákona mít na webu adresu svého sídla a ič. Kor, když vybírá peníze, což zveřejňuje na webu. Tady se tedy porušuje několik zákonů. Opravdu se divím, že existují lidé, kteří si myslí, že je zákon nemine.
Martin Böhm píše:Jde konkrétně o projekt "
Svobodného rádia", viz web
http://www.svobodne-radio.cz, kde pánové moderátoři přijímají příspěvky rozhodně ročně vyšší, než 10.000,- Kč (když si spočítáme, kolik dosud vybrali, uvedené částce se přiblížili za pouhé necelé dva měsíce). Jak je to s příjmy co by na fyzickou osobu? Bez firmy, občanského sdružení, zapsaného spolku apod.? Mohou, dle platných zákonů, přijímat částky, aniž by odváděli daně? Mohou vůbec přijímat dobrovolné příspěvky jako fyzické osoby? Jak je to s uvedením sídla organizace na webu? Jednají zákonně, nebo nezákonně? Děkuji předem za odpověď, která bude zajímat nejen nás, ale zejména ony moderátory zmíněného "Svobodného rádia".
Jaromir68 píše:Zdravím, měl jsem na mysli toto:
https://www.idoklad.cz/blog/bez-nich-va ... je-na-webu - to platí pro firmy a živnostníky. A pokud jde o spolek, ti se musí registrovat na ministerstvu vnitra, mít též svoje IČ a každý rok zveřejňovat Výroční zprávu. Sbírka se bez povolení provozovat nesmí.
Dobrý den, s ohledem na větší množství dotazů z různých odvětví si dovolím odpovědět postupně, vždy v souvislosti s jednotlivou problematikou:
K příspěvkům, veřejné sbírce, zdaňování příjmů fyzických a právnických osob
Nejdříve je důležité oddělit dva právní instituty od sebe – darování (přijímáni a poskytování darů), které se řídí občanským zákoníkem a pořádání veřejných sbírek, které se řídí zákonem o veřejných sbírkách. Je tedy nutné posoudit, zda k poskytování finančních příspěvků dochází na základě veřejné sbírky anebo zda se jedná o darování.
Problematiku veřejných sbírek řeší zákon č. 117/2001 Sb. o veřejných sbírkách, přičemž za veřejnou sbírku dle tohoto zákona je považováno získávání a shromažďování dobrovolných peněžitých příspěvků od předem neurčeného okruhu přispěvatelů pro předem stanovený veřejně prospěšný účel, zejména humanitární nebo charitativní, rozvoj vzdělání, tělovýchovy nebo sportu, nebo ochranu kulturních památek, tradic nebo životního prostředí. Takovouto sbírku je pak oprávněna konat za podmínek stanovených tímto zákonem pouze právnická osoba.
• Právnická osoba, která hodlá sbírku konat, je pak povinna její konání písemně oznámit krajskému úřadu příslušnému podle sídla právnické osoby. Jsou-li splněny všechny náležitosti oznámení o konání sbírky a neshledá-li příslušný krajský úřad důvody pro to, že sbírku nelze konat, osvědčí právnické osobě datum přijetí jejího oznámení, a to nejpozději do 30 dnů ode dne splnění náležitostí oznámení.
• V případě, že příslušný krajský úřad zjistí, že účel oznámené sbírky je v rozporu s tímto zákonem nebo že právnická osoba, která konání sbírky oznámila, nesplnila podmínky stanovené zákonem, rozhodne, že sbírku nelze konat.
• Výtěžek sbírky pak musí právnická osoba nebo ten, v jehož prospěch byla sbírka konána, použít výhradně ke stanovenému účelu sbírky.
• Kontrolu a dozor nad konáním sbírek provádí příslušný krajský úřad.
• Nejpozději do 3 měsíců ode dne ukončení sbírky je dále právnická osoba povinna předložit příslušnému krajskému úřadu ke kontrole a schválení celkové vyúčtování sbírky.
Pokud jde o dary a institut darování, tak ten se řídí ustanovením § 2055 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku.
• V tomto případě dárce bezplatně převádí darovací smlouvou vlastnické právo k věci nebo se zavazuje obdarovanému převést věc do jeho vlastnictví a obdarovaný dar nebo slib přijímá.
• Forma darovací smlouvy může být ústní nebo písemná. Písemná forma se stanoví pouze pro darování věci zapsané do veřejného rejstříku (věci nemovité, ochranné známky, obchodní podíly apod.).
Pokud jde o zdaňování výše uvedených příjmů získaných z veřejných sbírek či darů, tak platí následující:
• Nejprve je nutné uvést, že k datu 31.12.2013 byl zrušen
zákon č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí (někdy také nazýván jako „zákon o trojdani“).
• Celý institut dědění a darování se tak s účinností k 1.1.2014 přesunul ze zrušeného zákona o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí do
zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. Nově je tedy darování v zákoně o daních z příjmů zakotveno pod novou terminologií jako „bezúplatný příjem“.
• Pokud pak jde o fyzické osoby, tak zákonné ustanovení, že darování mezi příbuznými a manželi nepodléhá daním, zůstalo zachováno i v daních z příjmů. Ostatní darování však podléhají zdanění, a to sazbou daně z příjmů. V některých případech pak darovací daň může být i vyšší než tomu bylo do 31.12.2013. Jako např. u právnických osob, jejichž zdanění v případě nabývání darů činí 19 %.
• Nově se tedy bezúplatný příjem uvádí do řádného daňového přiznání k dani z příjmů. Daň se pak platí na základě podaného daňového přiznání a již se nevyměřuje.
• Dle zákona č. 586/1992 Sb. o daních z příjmů jsou od daně z příjmů fyzických osob osvobozeny dary nabyté příležitostně, pokud jejich hodnota u téhož poplatníka ve zdaňovacím období nepřesáhne 15 000 Kč, bez ohledu na to, kdo je dárcem. Pokud tedy hodnota darů nabytých příležitostně přesáhne tuto částku, musí dotyčná osoba příjem zdanit daní z příjmů, jejíž zdanění v současné době činí 15 %.
• Pokud jde o právnické osoby, od daně z příjmů právnických osob se osvobozuje bezúplatný příjem např. poplatníka, který je veřejně prospěšným poplatníkem, příjem plynoucí do veřejné sbírky, na humanitární nebo charitativní účel či příjem přijatý z veřejné sbírky. Za veřejně prospěšného poplatníka zákon o daních z příjmů považuje poplatníka, který v souladu se svým zakladatelským právním jednáním, statutem, stanovami, zákonem nebo rozhodnutím orgánu veřejné moci jako svou hlavní činnost vykonává činnost, která není podnikáním.
K uvedení sídla organizace na webu
• Tuto problematiku řeší několik zákonů, především pak zákon č. 90/2012 Sb., zákon o obchodních společnostech a družstvech (§7), zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (§435), zákon č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob a zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích.
• Dle zákona o obchodních společnostech a družstvech musí každý podnikatel uvádět na obchodních listinách a v rámci informací zpřístupňovaných veřejnosti prostřednictvím dálkového přístupu své jméno a sídlo. Podnikatel zapsaný v obchodním rejstříku uvede na obchodní listině též údaj o tomto zápisu včetně oddílu a vložky; podnikatel zapsaný v jiném veřejném rejstříku uvede údaj o svém zápisu do tohoto rejstříku; podnikatel nezapsaný ve veřejném rejstříku uvede údaj o svém zápisu do jiné evidence. Byl-li podnikateli přidělen identifikující údaj, uvede i ten. Pokud se uvádí údaj o základním kapitál, pak se údaj musí týkat pouze upsané a splacené části základního kapitálu. Podnikatel může uvést na obchodních listinách a v rámci informací zpřístupňovaných veřejnosti prostřednictvím dálkového přístupu i další údaje, pouze však takové, které nejsou způsobilé vyvolat klamavý dojem.
Jaromir68 píše:No, nedá se nic dělat, tak se to holt bude řešit trestním oznámením. Evidentně za 1. vybírají peníze bez povolení, 2, nemají registraci spolku, 3. nevysílají z originálních médií a nemají na ně paragony.
Martin Böhm píše:Toto na trestní oznámení není. Čeho se, v tomto případě, "Svobodné rádio" může dopouštět, je maximálně porušování občanského zákoníku, přičemž, jak víme, neznalost zákona neomlouvá. Na tzv. žalobu na ochranu osobnosti a trestný čin pomluvy jsou až nepravdivé, demagogické smyšlenky, kterými pan Vladimír opakovaně nešetřil na adresu jak mé osoby, tak Hnutí Zeitgeist, Svobodného vysílače CS, ale i Ekonomické reformy či mé hostingové firmy v následujícím videoaudiu, jež jsme nenašli v archvivu "Svobodného rádia", ale až na stránkách anonymous.co.uk, respektive jakéhosi neoficiálního YouTube archivu SV, jak se tento k dnešnímu dni prezentuje, a to navíc teprve až včera večer. Docela doporučuji si to poslechnout, neboť ono vyjádření je, v korespondenci se vším, co bylo řečeno, samousvědčující (obsahuje nadbytek protiřečení až schizofrenie a naopak neobsahuje reakce na důkazy podložené argumenty z mé, nebo naší, strany). Člověk s IQ nad 90 nemá nad čím moc dumat už jen z důvodu, že pan Kapal svá tvrzení absolutně ničím nedokládá, neboť nemá jak. Naopak si vymýšlí, čímž svými posluchači manipuluje. Zkrátka dělá reality show, která lidi baví, zabavuje a evidentně i motivuje k posílání příspěvků na jejich provoz, jelikož jde svým způsobem zase o něco nového - zejména pro racionálně nevzdělanou společenskou vrstvu zajímavého.
K ochraně osobnosti, k ochraně dobré pověsti, k pomluvě
• Základ ochrany osobnostních práv a institutu ochrany osobnosti je položen zejména v Ústavě a Listině základních práv a svobod. Právo na ochranu osobnosti stejně tak jako dobré pověsti a jména je zakotveno v článku 10 Listiny základních práv a svobod, který říká, že každý má právo na zachování důstojnosti, osobní cti, dobré pověsti a na ochranu jména.
• S ohledem na skutečnost, že povinnost ochrany osobnostních práv vyplývá pro Českou republiku i ze závazků přejatých z mezinárodních smluv, jimiž je Česká republika vázaná, jsou podstatným pramenem práva v této oblasti právě i mezinárodní smlouvy. Dílčí osobnostní práva jsou taktéž upravena v mnoha zákonech jako např. občanský zákoník, autorský zákon, tiskový zákon, zákon o provozování rozhlasového a televizního vysílání a mnoho dalších.
• Lidé, kteří šíří pomluvu, se pak mohou dopustit jednak přestupku proti občanskému soužití, tím, že nějakého člověka urazí nebo vydají v posměch, za druhé se pak může jednat o trestný čin pomluvy.
Trestného činu pomluvy se dle § 184 trestního zákoníku dopustí ten, kdo o jiném sdělí nepravdivý údaj, který je způsobilý značnou měrou ohrozit jeho vážnost u spoluobčanů, zejména poškodit jej v zaměstnání, narušit jeho rodinné vztahy nebo způsobit mu jinou vážnou újmu. V tom případě bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok. Odnětím svobody až na dvě léta nebo zákazem činnosti bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 tiskem, filmem, rozhlasem, televizí, veřejně přístupnou počítačovou sítí nebo jiným obdobně účinným způsobem. Zavinění jako obligatorní znak trestného činu musí v případě trestného činu pomluvy zahrnovat skutečnost, že údaje sdělované obviněným jsou nepravdivé a současně způsobilé značnou měrou ohrozit vážnost osoby dotčené pomluvou.
Pokud jde o nároky z neoprávněného zásahu do osobnostních práv dle právní úpravy občanského zákoníku, pak se dle § 82 odst. 1 může každý člověk, jehož osobnost byla dotčena a do jehož osobnostních práv bylo neoprávněné zasaženo, žalobou domáhat upuštění od neoprávněných zásahů do práva na ochranu osobnosti nebo odstranění následků neoprávněného zásahu do práva na ochranu osobnosti. Dle rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 1. října 2002 ve věci sp. zn. 28 Cdo 983/2002, je pak neoprávněným zásahem do práva na ochranu osobnosti, jednání směřující proti osobní i mravní integritě fyzické osoby, které je objektivně způsobilé snížit její důstojnost, vážnost a čest a které ohrožuje její postavení a uplatnění ve společnosti.
• To se samozřejmě týká také ochrany soukromí, do kterého je zahrnováno také právo na vytváření mezilidských vztahů, jakož i právo na rodinný život.
Ochrana cti, vážnosti a důstojnosti člověka se tak dost často dostává do kolize s právem na svobodu projevu. Ale jelikož svoboda projevu není právem absolutním, nalézání hranic a mezí, kdy osoba, která využívá svého práva na projev, zneužívá tohoto svého práva, přičemž důsledkem takového chování je právě zásah do cti, vážnosti a důstojnosti jiného, je častou náplní soudních sporů. Z nálezu Ústavního soudu ze dne 8. února 2000 ve věci sp. zn. I. ÚS 156/99 pak vyplývá, že je důležité zkoumat intenzitu tvrzeného porušení základního práva na ochranu osobnosti (osobní cti a dobré pověsti), a to právě v kontextu se svobodou projevu a s právem na informace a se zřetelem na požadavek proporcionality uplatňování těchto práv (a jejich ochrany).
• Z rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 31. ledna 2008 ve věci sp. zn. 30 Cdo 3361/2007 pak vyplývá, co se skrývá pod ústavně chráněnou hodnotou osobnosti každé fyzické osoby ve vztahu k ostatním subjektům ve společnosti vytvářené na rovném právním postavení. Když ochrana soukromí, hluboký pocit diskrétnosti a intimity existující v základu každé lidské bytosti vyžaduje účinnou ochranu soukromého osobního života.
Bez ochrany soukromí by nebylo ani svobody.
• Proto, aby pak uplatnění výše uvedených práv mělo vůbec nějaký úspěch,
musí se jednat o neoprávněný zásah do osobnostních práv jiného, musí vzniknout újma na osobnostních právech jiného, nesmí existovat žádné důvody vylučující odpovědnost (např. jednání se svolením fyzické osoby, do jejíchž osobnostních práv bylo zasaženo)
a v neposlední řadě musí existovat příčinná souvislost mezi zásahem a vznikem újmy. Poté člověk, do jehož osobnostních práv bylo zasaženo může uplatnit své nároky jednak formou žaloby na upuštění od neoprávněných zásahů do práva na ochranu osobnosti (za předpokladu, že zásah stále trvá nebo bezprostředně hrozí). Za druhé pak dotyčný může podat žalobu odstraňovací, za předpokladu, že existují určité skutečnosti, které je třeba odstranit.
• Dle rozsudku Nejvyššího soudu ČR (ze dne 14. dubna 2011 ve věci sp. zn. 30 Cdo 3729/2009) je nezbytnou podmínkou pro úspěšné domáhání se upuštění (zdržení se) od neoprávněného zásahu do osobnosti fyzické osoby podle § 13 ObčZ skutečnost, aby neoprávněný zásah (který musí mít konkrétní podobu) trval, resp. aby existovalo bezprostřední nebezpečí (hrozba) jeho uskutečnění či opakování v budoucnu.
• Právo požadovat satisfakci tedy vzniká osobě, jejíž osobnostní práva byla neoprávněně zasažena za splnění předpokladů pro vznik povinnosti hradit škodu. (tedy včetně případného zavinění, viz § 2894 odst. 2 NOZ).
Ochranu dobré pověsti právnických osob v sobě zahrnuje ustanovení § 135 odst. 2 NOZ, kdy ochrana právnické osobě náleží proti tomu, kdo bez zákonného důvodu zasahuje do její pověsti nebo soukromí, ledaže by se jednalo o účely vědecké či mělecké nebo o tiskové, rozhlasové, televizní nebo obdobné zpravodajství; ani takový zásah však nesmí být v rozporu s oprávněnými zájmy právnické osoby. Na dobrou pověsti právnické osoby lze tedy pohlížet stejně jako na ochranu ochrany osobnosti poskytované fyzickým osobám. Ochrana dobré pověsti právnických osob se týká všech právnických osob bez rozdílu, nemusí jít tedy o podnikající právnické osoby. Stejně tak jako u ochrany osobnosti fyzické osoby, i v případě neoprávněného zásahu do dobré pověsti právnické osoby má právnická osoba v souladu s § 135 NOZ právo domáhat se u soudu, aby bylo od neoprávněného zásahu upuštěno, nebo aby byl odstraněn jeho následek.
Pokud jde o náhradu škody, pak ten bude posuzován podle § 2910 a § 2911 NOZ, kdy škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.
Ke spolkům
Pokud jde o právní úpravu spolků dle nového občanského zákoníku, pak i v této oblasti došlo k mnoha změnám. Jednou z nejdůležitějších je zrušení zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů. Od 1.1.2014 se tak přímo ze zákona z občanských sdružení staly spolky a z organizačních jednotek spolky pobočné. Došlo tak k zavedení nových pravidel ohledně založení a vzniku spolku, zrušení spolku, názvu spolku, stanov spolku a orgánů spolku. Nově již každý spolek musí mít statutární orgán. Další významnou změnou je skutečnost, že veškerá řízení spolku se nově řídí zvláštním zákonem o veřejných rejstřících. Veškeré záležitosti související se založením, zrušením či jakoukoliv změnou spolku nově vyřizuje rejstříkový soud a nikoliv Ministerstvo vnitra, jak tomu bylo do 31.12.2013.
)stále nedokládá nic důkazy?
- občas se jedná o 
Sorry za OT, to muselo ven. Ty woe to je stejně vocas ten Kapal, to je fakt tak opravdu hodně... Blbej sebevrah? 