Ochrana vlastnictví, vlastnické právo a vyvlastňování v Hnutí Zeitgeist

[Tomáš Kubačka]

Zdravím,
mám dotaz na problematiku vlastnictví v souvislosti se Zeitgeist:

-jak si příznivci hnutí Zeitgeist představují vlastnické právo a jeho dodržování ve světě, kde by bylo toto hnutí praktikováno?
- předpokládají, že by bylo vhodné mít respekt k osobnímu vlastnictví?
-případně předpokládáte existenci nějakého minima (míry, počtu) majetku, který by bylo možné vlastnit v osobním vlastnictví.

-jak se díváte na možnost vyvlastňování v tzv. společenském zájmu?
-např. v různých situacích - vyvlastnění farmy za účelem stavby dálnice?
- vyvlastnění výrobních prostředků, např. továrny?
- vyvlastnění pozemků - jaká velikost pozemků je příliš velká na to, aby ji mel nárok vlastnit a využívat jediný člověk?

Dodám, že mám o hnutí zatím základní info, poslouchám starší úvodní pořady hnutí Zeitgeist, zatím asi 8 prvních pořadů a několik pořadů novějších.
Procházel jsem si zatím zběžně českou příručku Zeitgeist a hledal jsem v ní na toto téma i např. pomoci hledání klíčových slov, ale raději bych se chtěl zeptat i konkrétněji třeba zde.

Pochopil jsem, že členové hnutí předpokládají poněkud pozměněnou mentalitu lidí v systému zeitgeist, se sklonem ke sdílené ekonomice, kdy sdílení má jít ve prospěch všech a tím pádem má být i lákavé se o případné vlastnictví dobrovolně podělit. Ale přesto se z principu chci zeptat na možné případy řešení situace, kdy někdo z libovolných důvodů nemá zájem své vlastnictví sdílet, nebo se ho vzdát. Zajímal by mě přístup přátel hnutí k tomuto přístupu, kdy by někdo v různých podobách trval na zachování svého soukromého vlastnictví, protože ačkoliv je mi blízká sdílená ekonomika a vidím v ní výhody, připadá mi důležité, aby toto sdílení bylo na dobrovolné bázi.

Díky za případné reakce, Tomáš

[Martin Mojmír]

Hezký den,

dovolím si stručně odpovědět.

Něco jako vlastnictví je v době hojnosti a dostatku irelevantní. Hnutí Zeitgeist navrhuje tzv. Ekonomiku založenou na přírodních zákonech / zdrojích (Zdrojová ekonomika), což je ekonomický model vlastnictvím a starostmi o majetky nezatížený.

Jelikož je pojem vlastnictví irelevantní, je irelevantní též bavit se o respektu k vlastnictví. Když něco neexistuje (neřeší se, lidé tomu nerozumí), není co respektovat. Potřeba vlastnictví je dána výchovou / přebíráním tendencí a chování od ostatních lidí.

I pojem minimum majetku je irelevantní - něco takového neřešíme, neboť každému se dostává toliko zdrojů, kolik k pohodlnému životu potřebuje.

Pojem vyvlastňování je pojmem patřícím do režimu socialismu, respektive do ekonomiky založené na monetizaci, do současné ekonomiky. Takové dotazy jsou vhodné spíše pro konvenční politiky. Hnutí Zeitgeist se něčím jako je vyvlastňování nezabývá. Lidé zcela přirozeně nemají zájem vlastnit.


Nyní asi přejdeme ke konkrétnějším odpovědím.

Je to víceméně tak, jak píšete. Sdílení jde ve prospěch všech, je zcela přirozené.

Řešení situace, kdy někdo z libovolného důvodu nemá zájem "své" věci sdílet, nebo se jich vzdát, je jednoduché - vzdávat se ničeho nemusí. Dané případy však nenastávají, neboť nedávají smysl. Ve Zdrojové ekonomice nikdo takto neuvažuje, leda-by se snad jednalo o Diogenův syndrom. Mentalita lidí je ve Zdrojové ekonomice zcela odlišná té současné.

Možná kolegové mě budou chtít doplnit, vyčkejte případně i na jejich reakce, případně se ptejte dále.

[Michal Mauser]

Dobrý den,

z dotazů mi spíše připadá, že jsou směrovány na přechodné období. Námi prezentovaná ekonomika nemůže bez sdílení vůbec ani začít fungovat. Lidé se musí nejprve dobrovolně majetku vzdát a teprve potom může začít optimalizace. Pokud se nezanedbatelná část populace majetku (a tím myslím spíše výrobní prostředky, než např. rodinné domy) nebude ochotna vzdát, neměla by být ekonomika podle nás vůbec zavedena, nebo pouze v omezené naprosto soběstačné lokalitě, což je ale riskantní. Mám však takové tušení, že budeme-li někdy v této fázi, tak se zaměstnanci vlastníka jednoduše rozhodnou pro něj dále nepracovat, což ho možná donutí se majetku vzdát. Ale to je čistá spekulace a záleží to pouze na lidech, nikoli na někom z Hnutí apod.

Pokud by se někdo nechtěl vzdát farmy ve prospěch dálnice, tak očekávám, že se bude hledat alternativní méně efektivní trasa. Toto by opět mohlo mít za důsledek pobouření synergicky smýšlejícího obyvatelstva a například by mohlo dojít k bojkotu produktů farmy nebo zhoršení mezilidských vztahů, což asi nikdo nechce. Nemůžeme bohužel předvídat, jak se obyvatelstvo zachová. Na druhou stranu farmář má vždy možnost bez jakýchkoli nákladů zvolit z mnoha jiných pozemků. Nikdo mu však farmu brát nebude.

V případě, že byste se s tímto vysvětlením neztotožnil existují i jiné ekonomické systémy, které vlastnictví zachovávají, ale přesto jsou pokrokové a daly by se i považovat za přechodné období k námi prezentované ekonomice. Těmito systémy jsou např. Copiosis, Ekonomická reforma a Volník. Možná do toho zapadá i Ubuntu, ale nejsem si vlastnictvím jist. O všech lze najít materiály v češtině.

[Tomáš Kubačka]

děkuju Vám oběma za odpovědi,

úvodem řeknu, že v praxi je mi jasné, že "vlastnictví" jako takové je čistě virtuální konstrukt, který záleží na momentální interakci lidí, na tom, jak se domluví dobrovolně, jak někteří lidé budou či nebudou respektovat požadavky jiných lidí, nebo i případně jak využijí svou sílu (jedinců i skupin).

A opravdu jsem myslel spíše jen nějaké přechodové stádium k tomu stavu, který popisuje pan Mojmír.
- tedy fázi, ve které dejme tomu většina společnosti už myslí stylem který pan Mojmír popsal, ale menšina z nich ne, a žijí na "ostrovech" soukromého vlastnictví, i když třeba i různými způsoby spolupracují se svým plně Zeitgeistovsky laděným okolím. A víceméně jsem tuhle otázku položil opravdu proto, abych poznal principielní smýšlení jednotlivých příznivců Zeitgeistu.

V jednom ze starých poslouchaných pořadů Zeitgeist na SVCS (cca 10 část) jeden z přednášejících popsal situaci, že pokud si pracovníci v továrně rozhodnou využít továrnu k vlastním sdíleným účelům, tak majitel továrny (za předpokladu, že bezp. složky jsou již také na straně hnutí) sám určitě nic nenadělá s tím, že ta původně jeho továrna je užívána v rozporu s jeho přáním. To mi zatím přišlo asi jako nejostřejší narušení vlastnických práv, tak jak je dnes chápeme. (konkrétní zdroj můžu zkusit dohledat, pokud by byl zájem, nepamatuju si už teď přesný díl a jméno, pokud si dobře pamatuju, tak jen vím že ten pán byl Slovák).

Chápu, že bez nějakého takového to restartu nebo spíš zrušení majetkových vztahů směrem ke sdílení alespoň ve větším se ale vaše hnutí rozvinout nemůže, hlavně v situaci, kdy dnes menšina lidí z hlediska dnešního práva "vlastní" většinu světového majetku.

Mi šlo ale spíše o dotaz, zda by toto mohlo proběhnout i v menším měřítku, např., u toho menšího pozemku, farmy, či bytu. Třeba právě i proto, že souběžně existuje vícero pohledů na to, jak žít, tak mě zajímalo, jak by např. Zeitgeist obyvatelstvo mohlo paralelně existovat s jinak myslícími skupinami. Od těch skupin podobných dnešním modelům, až po ty např. libertariánské či anarchokapitalistické, minarchistické, nebo po ty, které už tu byly jmenovány.

Víceméně z Vaši strany tu otázku na zachování respektu v nárokům na vlastnictví mi tu za sebe jako za člověka nejjasněji zodpověděl pan Mauser, který by ty principy vlastnictví např. u té farmy nenarušoval.

Zatím díky a pozdravuju.

[Michal Mauser]

Nikdo z nás by v situaci továrny vlastnictví nenarušoval. Toto vyjádření sedí spíše na mě, ale to jsou pouze hypotetické situace zmíněné z důvodu, že vždy se najde nějaké řešení, pokud budou lidé chtít. V desátém díle jsem to nenašel. Nemůžeme lidem něco takového, jako odmítnutí poslušnosti zaměstnavateli, zakázat, pokud to budou chtít udělat. Není to však součástí žádného plánu Hnutí. Bylo to zmíněno pouze jako jedna z možností, nikoliv doporučení. Každý se stejně najde to svoje.

V menším měřítku by mohlo jít nasadit nějaký program na správu zdrojů, ale nikoli celou zdrojovou ekonomiku. Obyvatelé by mohli například "darovat" majetky do ekonomiky, která by je potom spravovala. Na malém území však nemůžete prakticky zajistit soběstačnost. Musel byste stále dovážet/obchodovat obtížně získatelné zdroje a technologie (za peníze). Podle mého názoru je prakticky nemožné zajistit obyvatelům takto omezené oblasti všechny základní potřeby natolik, aby nemusel existovat nějaký mechanismus přidělování zdrojů. Nemohli bychom to tedy nazývat Ekonomikou založenou na zdrojích. Nebráním se však nějakému kompromisu. Ve skutečnosti právě na takovém kompromisu pracuji viewtopic.php?f=131&t=360

[Tomáš Kubačka]

K továrně jen dodám, že jsem tu řeč o tomto příkladu pochopil tak, že nešlo o odmítnutí poslušnosti zaměstnavateli ve smyslu, že pro vás nebudeme pracovat - to je určitě regulérní postoj. Pochopil jsem to jako odmítnutí výzev majitele, aby lidé využívali továrnu pro vlastní cíle v rozporu s jeho cíli - tedy nešlo o stávku, ale prostě o to, že lidi do té továrny přijdou proti vůli jejího majitele, zaberou si ji pro sebe a své potřeby a majitel si to není schopen ochránit, protože je sám. Pokusím se to dohledat..

To menší měřítko jsem myslel naopak, jako situaci, kdy zeitgeist funguje dejme tomu na 70-90 procentech území a na zbytku území jsou jiné komunity či systémy, které jsem jmenoval.

Např. hypoteticky v systému čistého anarcho-kapitalismu by neměl být problém, aby v rámci něj kdesi fungovalo území se systémem zeitgeist, ale kladu si otázku, zda by to fungovalo i naopak, zda by např. v případě dominance zeitgeistu na většině území byla někde strpěna malá komunita anarcho-kapitalistická, např. o velikosti okresního města.

[Tomáš Kubačka]

Nakonec se mi podařilo dohledat ten výrok popisující narušení vlastnictví, a byl opravdu Váš (Michal Mauser):

"K tomu ignorování těch zaměstnavatelů - tak v momentě, kdy přestanou fungovat peníze, a lidi budou dostatečně organizovaní, přijdou do tý fabriky, tak si tam můžou dělat co chtějí protože jeden člověk nemá žádnou moc - už to vidím, jak tam jeden člověk běhá a řve tam na všechny co to tady děláte, to je moje fabrika, když ho nikdo neposlouchá."
(díl Zeitgeist 8, 2015-05-28, od času čase 2:22:54, v archivu Svobodného vysílače)

Něco podobného trochu kulantněji řečeno jedním z řečníků je v témže díle v čase 2:04:44 až 2:05:00

Oba ty výroky, hlavně ten první jsou defakto popisem vyvlastnění. Alespoň já osobně bych takto takovýto proces nazval. Rozhodně jde o narušení vlastnictví, tak ja je dnes chápáno.

Proto tu pro mě nadále zůstává otázka, zda pokud připouštíte legitimnost takovéhoto procesu, tak zda byste připustili i legitimnost v principu stejného procesu uplatněného i na menší celky - např. mám dílnu kde zaměstnávám 3 až deset lidí, zda je možné že jednoho dne ti lidé tů dílnu prostě převezmou do společného užívání, aniž by se mě ptali a aniž by nadále respektovali můj majetkový nárok na ní a moje záměry práce v ní.
Totéž vztažené na cokoliv, např. i ten pozemek. Vím, že jste tvrdil něco o tom, že farmu vám nikdo brát nebude, ale pokud je možné zkolektivizovat továrnu, proč by ten stejný princip neměl platit i pro farmu nebo malou dílnu? Případně zda jste za ta léta změnili názor, nebo čím je určena hranice kde je legitimní kolektivizovat a kde už ne?

[Michal Mauser]

Stále platí to, že nikdo z nás by vlastnictví továrny nenarušoval. Ono by úplně stačilo, že nikdo nebude chtít dál pracovat. Pokud by však takto došlo k převzetí nějaké velké fabriky (např. takové, kde její vlastník sám nic neřídí a pouze profituje) lidmi, tak bych se osobně nezlobil. Nebudu to však doporučovat (neutralita). Tuším, že v tom pořadu byla právě řeč o kritickém průmyslu.

Váš případ je podobný tomu s farmou. Systém Vám nic brát nebude, takže zbývá vytvořit dobrý vztah se zaměstnanci. Na rozdíl od velkých podniků nevidím důvod něco zabírat a asi bych dnes lidem doporučil to nedělat. Zvlášť pokud nejde o kritický průmysl a zaměstnanci mohou bez problému odejít a bude o ně postaráno. Pokud s těmi lidmi přímo pracujete a znáte se, tak věřím, že by neměli důvod nerespektovat Vaše přání. Dále byste mohl například majetek (díky omezené rozloze) fyzicky bránit a pokud by Vás někdo napadl, tak by Vás podle mého názoru měly samozřejmě pořádkové složky podpořit. Bohužel toto není jednoduchá otázka a opravdu nedokáži odpovědět za lidi, jak se zachovají. Jak to bude s ochranou vlastnictví těsně před zavedením ekonomiky zatím nemáme takto detailně definováno a stejně to bude v důsledku na lidech, jaké zákony si stanoví. My pouze navrhujeme/doporučujeme možnou variantu.

Co se týče "strpění" jiných komunit uvnitř, tak v tom nevidím problém. Tedy za předpokladu, že nebude komunita například úmyslně znečišťovat okolí a řeky použitím zastaralých/levných technologií. Opět pro toto nemám konkrétní odpověď, ale já osobně bych první komunitě nabídl technologie čistější zdarma. Co Vám ale mohu s jistotou říci je, že odmítáme prosazování cílů násilím.

Každopádně jsem velmi rád, že je debata vedena takto na úrovni. Doufám, že jsem zodpověděl všechny Vaše dotazy. Ještě to probereme s kolegy a případně doplníme.

[Tomáš Kubačka]

Děkuju za odpověď tady, i do zprávy. Svým způsobem je pro mě teď ta otázka zodpovězena. Mám z odpovědí ten dojem, že ta idea je teď v hrubém náčrtu, a že její detaily zatím nejsou přesně určené. Například není nějaká pevná hranice mezi majetkem malým, který by eventuelně zůstal v osobním vlastnictví, pokud by se majitel nerozhodl jej sdílet, a tím majetkem velkým (např. korporátním), kde by byla patrně tendence minimálně k té neutralitě, tedy nechat lidem volný průběh v té kolektivizaci toho majetku.

Osobně za sebe můžu říct, že čistě pocitově by mi také nevadilo, kdyby to korporátní vlastnictví podlehlo tomu vyvlastnění a kolektivizaci, a že bych pro to měl pochopení, a dost možná bych to i omlouval nebo podporoval. Ale že zároveň by mi přišlo špatné, pokud by tentýž proces byl uplatněn na malé celky. A i pro mě je otázka, jak si toto pocitové vnímání sám pro sebe zkonkretizovat, třeba jak si upřesnit tu hranici mezi "velkým" a "malým", nebo jak vytvořit nějaký pro mě přijatelný jednotný přístup k oběma těm krajním případům.

Ze zájmu a pro inspiraci sleduju více různých a často i dost protichůdných směrů, které se nějak zabývají podobnými společenskými otázkami - jedním z nich je ten už zmíněný anarchokapitalismus, který je dost protikladný k Zeitgeistu, ale pro mě osobně má i některé pozitivní inspirující prvky - mj. kritika násilně vymáhaných daní a jejich náhrada dobrovolnou finanční podporou těch projektů, na kterých se chce ten který člověk podílet, ale i jiné prvky, jako je deregulace dnes už téměř totalitní kontroly státu nad spoustou lidských činností, s tím, že je tam ale stále požadavek, aby člověk svou činností nepoškozoval jiné lidi a jejich majetek, např. i v případě znečišťování. Současně má v sobě Anarch.kap. dle mého názoru zakomponovaný potenciál pro to, aby se stal "korpotrátním peklem", protože sice nepřipouští nadvládu násilnou, ale nemá nějak zvlášť silné pojistky proti nadvládě ekonomické. Jeden jeho současný český propagátor s přezdívkou Urza je asi poměrně ochotný se o tom tématu pobavit např. i v diskuzích s lidmi z jiných názorových skupin, ať už v osobním setkání, nebo dálkově třeba přes skipe, a tak mě napadlo, zda byste se výhledově jako příznivci hnutí Zeitgeist s ním nechtěli setkat a udělat nějakou společnou veřejnou debatu na tahle společenská témata? Myslím, že taková diskuze by byla podnětná i pro obě strany v tom, že by si rozvinuly nebo doplnily své pohledy na věc a mohly by i lépe pochopit jedna druhou, a to i v případě, že se ty strany nakonec neshodly na nějaké syntéze svých pohledu.

[Bohumír Bročko]

Dravím, dovolím si reagovat. Přechodné období je ve vztahu k vlastnictví klíčové a úplně chápu nastolené otázky.

První změnou ještě před ztrátou povědomí o vlastnictví je povědomí o koletivním využívání zdrojů. V praxi žádná taková situace s továrnou nenastane. Všechny potřeby a produkty již budou zabezpečeny náhradními kanály. Továrna bude už dávno mrtvá. Lidé už v ní dávno nebudou. Továrna bude připravena k recyklaci. Představa nějaké anarchie, či nějaké bezradnosti původního majitele s pocitem vlastnictví je irelevantní. Jediná třenice, kterou vidím jako reálnou je, aby lidé pochopili, že zdroje planety nepodléhají vlastnictví. Třeba půda atd.

[Martin Mojmír]

Dnes jsme se o tomtéž bavili na Mumblu. V podstatě totéž řekl i kolega Ján. Já toto napsal výše a pod text Bohumíra se jen podepisuji.

Co se týče Urzy a tzv. anarchokapitalismu, v nedávné minulosti jsme s Bohumírem navštívili jejich Facebook skupinu se snahou této komunitě porozumět. Když se nedařilo, několik lidí z ankapu jsme s dotazy oslovili, avšak nedostalo se nám na naše otázky odpovědí (ti lidé neznali ani principy fungování současného monetárního systému a tvorby peněz - domnívali se například, že peníze takřka rostou na stromech). Z tohoto důvodu jsme nebyli schopni nalézt společnou řeč. Osobně jsem si asi týden pročítal různá vlákna a nenašel nic, co by dávalo smysl (do sebe zapadalo a bylo nějakým spravedlivým a tedy přijatelným východiskem). Třeba jsem tomu jen nedal dostatek času; jelikož mi ale z toho celého plynul chaos, déle jsem to nevydržel.

[Bohumír Bročko]

AnKap je opravdu mimo, ale mně se líbí, že někteří členové tak nějak cítí, že některé otázky nelze vyřešit ani v této alternativě. Musím přiznat, že jsem dříve přemýšlel podobně. Představa, že moje molekula není moje, byla fakt ujetá. Dnes vím, že to byl velice podivný program, který měl spíše známky viru.

[Tomáš Kubačka]

u Ankapu - pokud jsem o něm diskutoval s někým jiným než s Urzou, tak jeho odpovědi byly nesoudržné, nebo od věci. Urza ale, snad proto že je programátor, má docela vyvinuté analytické myšlení a tak se držel tématu otázky, a dokázal na ní smysluplně odpovídat (i v případě, že se člověku odpověď nelíbila, měla alespoň hlavu a patu). Proto pro pochopení ankapu bych ze své zkušenosti doporučoval komunikovat s Urzou, protože neznám jiného ankapistu, který by ankap natolik chápal, aby o něm smysluplně mluvil. A nedoporučoval bych pro začátek čtení vláken, kde je dost balastu, ale raději projít si Urzovy přednášky, protože tam je to smysluplně v kostce. I přes to, že i po tomhle částečném poznání ankapu k němu mám výhrady.

Myslím, že zajímavým tématem ve vztahu ankap a Zeitgeist by byly dva body: předně ten vztah k majetku, ale pak také "nemožnosti ekonomické kalkulace v centrálním plánování", což je pojem se kterým Urza operuje ve vztahu k centrálně řízeným systémům, a kterým mimo jiné myslí to, že sebelepší centrální plánovač nikdy nepodchytí a nenaplní přání lidí, pro které plánuje, ve srovnání s jinými přístupy, které navrhuje on. (což je pro mě sporné tvrzení, ale je to jedno z témat Ankapu)

A k přechodovému versus finálnímu období Zeitgeistu:
mě asi opravdu zajímá především to přechodové období, protože to finální období, které tady naznačil Bohumír a Mojmír je vlastně tak idealistické, že pokud by to takto bylo, o čemž mám jisté pochyby, tak by stejně už nebylo co řešit, prostě totálně všichni lidi už by byli uvědomělí a chtěli by sdílet, mentalita by byla někde úplně jinde - a tím pádem by žádný problém s továrnou opravdu nebyl.

Mě ale zajímá ten přechod proto, že tu vidím dva principielní scénáře:

A: Zeitgeist bude postupovat čistě osvětovou cestou, a plně Zeitgeistovské období nastane teprve tehdy, až i ten poslední zavilý vlastník (myslím teď nějakého korporátního velkovlastníka) pochopí, že chce sdílet, a DOBROVOLNĚ se vzdá svého vlastnictví. Do té doby než se ho vzdá budou lidé, kteří jsou příznivci zeitgeistu a kteří chtějí sdílet, jeho vlastnický nárok plně respektovat, byť by jim to třeba dělalo nemalé komplikace v jejich vizi nového světa.

B: Příznivci Zeitgeistu nebudou čekat až se ten poslední vlastník vzdá toho velkovlastnictví a zkolektivizují mu jeho majetek ve chvíli, kdy proti nim nebude moct účinněji zakročit, tedy nejspíš ve chvíli, kdy už dostatečné mocenské složky nebudou na jeho straně. To by bylo z hlediska dnešního pohledu VYVLASTNĚNÍ.

případně ještě za C:
Zeitgeist bude fungovat na určitém území, byť by bylo třeba většinové, a na jiném území budou jiné systémy, založené např. na vlastnictví. Přístup k těmto jiným "zahraničním" systémům bude ale i tak ze strany Zeitgeist dvojí, naznačený výše body A a B:

Za A. bude Zeitgeist čekat, až se tyto systémy a jejich majitelé dobrovolně také stanou Zeitgeitovskými (za předpokladu, že samy tyto systémy nenarušují životní prostor Zeitgeistu a není tak nutná obrana),

nebo za B. budou příznivci Zeitgeist tyto systémy vyvlastňovat proti vůli jejich majitelů a zavedou v nich rovněž sdílení a ne-vlastnictví ve chvíli, kdy tyto zahraniční systémy nebudou dost silné, aby se této kolektivizaci ubránili.

Pokud si zodpovíme na tyto otázky, pomůže nám to nalít si čistého vína o tom, jaký má každý jednotlivý z nás vztah k cizímu nároku na vlastnictví, a tím i poznáme sami sebe. Např. osobně jsem tu už přiznal, že i můj osobní respekt k cizímu vlastnictví není bezbřehý a že bych velké statky v rukou mála jedinců instinktivně narušoval.

[Martin Mojmír]

Předně je potřeba ujasnit si, že není žádné Zeitgeistové období ani Zeitgeist systém. Zeitgeist je pouze název Hnutí. Úlohou Hnutí Zeitgeist je především informovat o problémech a příčinách problémů současného socio-ekonomického systému a navrhovat jejich řešení, kterým je možnost změny v podobě přechodu do tzv. Ekonomiky založené na přírodních zákonech / zdrojích (zkráceně Zdrojové ekonomiky) postavené na racionální správě zdrojů.

Vztah k majetku Hnutí Zeitgeist je lichý. Hnutí Zeitgeist není socialismus ani komunismus. Hnutí Zeitgeist nemá ambice nikoho vyvlastňovat, natož cokoli komukoli nařizovat. Lidé, kteří již chápou myšlenkový tok Hnutí, záležitosti typu vyvlastňování neřeší; ti se zcela přirozeně přebytečných věcí, které nepotřebují, sami zbavují (minimalizují se, což ve stručnosti znamená omezení se na používání pouze toho, co potřebují).

Co se týče scénářů, platí víceméně varianta A, avšak s tím rozdílem, že pro změnu postačí jen nějakých cca 6 - 8 % informovaných (dovzdělaných) lidí (přesně to nikdo neřekne). Zbytek se, opět přirozeně, přidá. V historii tomu tak bylo vždy, ne jinak tomu bude i v tomto případě.

Varianta B se v souvislosti s Hnutím Zeitgeist a jeho myšlenkovým tokem v žádném případě nekoná už jen z důvodu, že nastat ani nemůže.

Varianta C je bez aplikace varianty B možná (žádný dvojí systém).

Závěrem k dalším podA, podB a podC - Hnutí Zeitgeist nejedná proti ničí vůli. Hnutí Zeitgeist je zejména o informování a vzdělávání. Pro změnu (zprvu u sebe) se musí rozhodnout každý sám. A také pak ten každý sám se pustí do práce, a to buď samostatně, anebo v kolektivu. V rámci myšlenkového toku.

[Bohumír Bročko]

Martin velice dobře upozornil na všechny aspekty. Nejvíce lidi pálí ztráta vlastnictví a je jedno, které hnutí tuto myšlenku předkládá. Nikdo se dobrovolně vlastnictví nevzdá, pokud nebude mít možnost si zabezpečit základní lidské potřeby jiným způsobem. Dnes probíhá válka o zdroje na celé planetě. Pokud by se vyskytl nějaký zdroj bez ochrany, bude převzat silou. Obrana zdrojů v přechodném období bude nutností. Musíme si uvědomit, že civilizace je dnes ve velké agónii a léčba není již možná. Dojde k amputaci některých částí a bude to bolet. Rovnice je jednoduchá. Pokud mě někdo uhodí, budu se bránit. To je přírodní zákon. Pokud někdo kontroluje nějaký zdroj, který je z principu všech, bude mu kontrola odejmuta. Nemohu tolerovat žádnou bytost, která mi brání v přežití. Ano, zvrácený pocit vlastnictví bude zrušen bez ohledu na vůli nemocného jednotlivce. To jsou přírodní zákony. Určitě se ale nebude jednat o ztrátu osobního vlastnictví. Bude zrušeno vlastnictví přírodních zdrojů. Fabričku si může vlastník vlastnit dál, ale bez zdrojů mu fungovat nebude.