Ochrana a využití historických památek

[Tomáš Kubačka]

Jaký je postoj hnutí Zeitgeist k ochraně a užití toho, co dnes označujeme jako historické památky.
Jde o stavby, které často už neplní žádný praktický účel, nebo plní účel, který by v rámci hnutí Zeitgeist byl už zbytečný.

Jako příklad bych uvedl areál Pražského hradu, který plní z části účel politicko-administrativní (v rámci Zeitgeist zbytečný) a z části Sakrální (který by v rámci Zeitgeist, pokud dojde k ústupu od náboženství, také nebude potřeba)

Jak tedy využít Pražský hrad v rámci Zeitgeistu. Budovy jsou sice zachovalé, ale náročné na údržbu, neznám jejich parametry, ale je otázkou, zda nejsou energeticky nešetrné pro ekologický provoz (přílišné tepelné úniky, vysoké stropy). Proto vzniká otázka, jak je výhledově využít a zda je nepřebudovat pro jiné účely, což by předpokládalo odložení dnešních přehnaných regulací ze strany památkářů, kteří ale předpokládám už v rámci Zeitgeistu nebudou existovat.

[Martin Mojmír]

Pokračování z tématu Ochrana vlastnictví, vlastnické právo a vyvlastňování v Hnutí Zeitgeist:
---

Mnohé historické památky budou zachovány, jiné mohou být tzv. digitálně restaurovány. To v praxi znamená jejich stržení a vybudování znovu ve virtuální realitě, v rámci které bude možné je navštěvovat a prohlížet (umíme delší dobu i dnes, ve Zdrojové ekonomice počítáme s využitím ještě pokročilejších technologií, které nám dosud nejsou dávány k dispozici a/nebo které do té doby ještě vyvineme). O tom, co bude k jakému účelu určeno, rozhodne činně kompetentní společnost ve spolupráci s výpočetní technikou.

Co se náročnosti na údržbu týče, s tím nebude vzhledem k automatizaci ve Zdrojové ekonomice problém. Zajištěna bude i energetika [1] [2] [3] [4] [5], které je objektivní nadbytek a nikoli subjektivní nedostatek, jak je nám manipulativně až lživě formální kompetencí předkládáno dnes.

Památkáři nevidím důvod, proč by nemohli existovat. Existovat samozřejmě budou, jen nebudou (muset) uvažovat současným omezeným způsobem.

[Bohumír Bročko]

Prostředí zdrojové ekonomiky bude vytvářet paradigma, které bude to nejsvobodnější, jaké je možné. Pojem svoboda vlastně ztratí svůj význam, jak naznačil J. Fresco. Pokud se jedná o limity, tak jediným limitem bude množství zdrojových přebytků. Zdroje budou použity prioritně na zajišťování základních lidských potřeb a potom potřeb dalších. Z toho plyne, že toto téma je logicky prioritně velice nízko. Očekával bych pálčivější otázky, ale pokud už je vše důležitější vyřešeno, tak mě to naplňuje optimismem. Znamenalo by to, že jsme připraveni k realizaci v širším měřítku.

[Tomáš Kubačka]

jakým způsobem se bude určovat, ne jen u památek, kdo bude tvořit tu "kompetentní společnost", která bude rozhodovat?
To by tedy bylo téma na nějaké nové vlákno, pokud už tu takové není. Zatím jsem vlákno zabývající se rozhodovscím procesem nenašel a i v přednáškách je toho pomálu, snad se k tomu dočtu v příručce.

[Bohumír Bročko]

Zkuste si Tomáši poslechnout toto:

[Martin Mojmír]

Po doposlechnutí můžete Tomáši navázat na:

[Tomáš Kubačka]

Zkuste si Tomáši poslechnout toto:

díky za tipy, poslechnu.

[Tomáš Kubačka]

Zkuste si Tomáši poslechnout toto

Díky pane Bročko, už jsem se na to stihl podívat, zajímavá videa, v pokračování tématu jsem navázal tady v novém vlákně:

rozhodovací procesy, pravidla organizace společnosti, společenský zájem vs. vůle jednotlivců
viewtopic.php?f=54&t=437&p=2155#p2155