Něco k zamyšlení - jistoty a nejistoty

[karelnicek]

Něco k zamyšlení třeba.


Dříve, než jsme se naučili dobře žít v přírodě, tak jsme byli plní nejistot a je pravdou, že to nás hnalo a pomáhalo nám ve vývoji asi, i když ani to nemusí tak být, proč by jsme tak rozvinutí byli jen my lidé tedy. Další věcí je, že jsme si vytvořili jistoty a měli by jsme za ně být rádi, dlouho jsme se snažili snižovat nejistoty, které nám příroda vytvářela. Než jsme se naučili dobře žít v přírodě a nebojovat tak s ní uplynula velmi dlouhá doba. A otázka je jestli je dobré vytvářet si nejistoty, když jsme se tak dlouho snažili o jistoty. Nejistoty tu budou stále, ty přírodní nejistoty a my se stále budeme snažit o jejich řešení. Další otázkou je jak dobře se vlastně lidé chtějí mít. Buďto bude motivací nejistota, pro to aby se měli lidé lépe a nebo to bude na jejich volbě jak se chtějí mít. Perspektiva ale přeci nespočívá v tom mít se dobře a nebo maximálně blahobytně, ale hlavně bezpečně. Tedy lidé, když pracují dělají určitou činnost, kterou vytvářejí něco pro druhé, aby se lidé jako celek měli dobře, ale jak s tím souvisí jistota a nejistota. Myslím si, že hlavní motivací by mělo být toto uvědomění a nikoli nejistoty. To, že se chceme mít dobře a ne jen bezpečně také vytváří vlastně jistoty, ovšem do určité míry pouze nejspíš. Ta míra je otázka přežití a mít dostatek. Připadá mi, že ve světě otázka přežití a mít dostatek funguje spíše hodně individuálně a dokonce s vytvářením obrovských přebytků určitých jednotlivců, kdy tito jednotlivci nemají pouze dostatek, ale právě obrovské přebytky. Tito jednotlivci jsou schopni si existenční jistoty na celý život zařídit například během jednoho měsíce. A když se podíváme na 99 procent populace naší planety, která vlastně celý život zápasí s existenčními jistotami díky dluhovému systému, tak mi přijde, že faktem je, že něco není v pořádku.

[Radek]

Dovolím si odpovědět na téma jistoty a nejistoty.

Jistota je něco, co neexistuje. Zapomeňme na to, že víme, co se stane za 5 minut. Prostě to nevíme a nikdy vědět nebudeme. Jistota je zcela zcestný pojem, který jsme si zvykli používat v různém kontextu. Když přestaneme toužit po tom, mít jistotu, velmi se nám ulehčí. Ve všech směrech, po celou dobu našeho bytí na planetě.
A pokud přesto chceme "mít jistotu", pak ji máme pouze "TEĎ". Právě v tomto okamžiku, kdy čteme tento článek...

Spíše, než "nahánět" jistotu pomáhá zaměřit se na to, co se děje právě teď.. A můžeme se 100% spolehnout, že od našich myšlenek, slov a činů se odvíjí naše příští myšlenky, slova a činy. Tedy sami si tvoříme naše příští okamžiky. Zda je to na 5 minut, nebo na 50 let nehraje takovou roli...

Hezké chvíle, pohodu a radost v každém okamžiku,... to je přání a znamená mnohem víc, než pomyslnou "jistotu"....

[Michal Mauser]

Samozřejmě, že 100% jistota neexistuje, ale to neznamená, že se k ní nemůžeme přiblížit. Já text pochopil v tom smyslu, že je dobré zajistit lidem určité základy, aby se mohli věnovat produktivnějším činnostem, než je otrocká práce. Přece jen není zdravé žít celý život ve stresu a jakási částečná jistota člověku uleví.

[Radek]

Ano, u mě článek vyvolal spíše dojem přílišného zaměření se na jistotu jako takovou. Tak jsem to pojal více obecně. Pokud hovoříme o existenční jistotě, která je zmíněna až na konci příspěvku, tak bych to viděl také spíše ve vztahu k možnostem člověka uspokojovat své základní potřeby.

V tomto ohledu jsem uvažoval o tom, co udělat už dnes, aby člověk měl tu "svou" jistotu, že v rámci tohoto systému přežije, ale současně získá prostor pro rozvoj svého potenciálu na principech zdrojové ekonomiky.

Co tedy můžeme nejen pro svou existenční jistotu udělat ?

1. Optimalizace své osobní spotřeby podle své skutečné potřeby. Jinými slovy se pořád ptám sám sebe, zda to, co chci, také skutečně potřebuji. Myslím, že v tom někteří máme velké rezervy. Pokud pouze spotřebováváme a konzumujeme, nejen, že nás to stojí energii, ale ubírá drahocenný čas pro zastavení se a uvědomění si skutečných hodnot v širších souvislostech.

2. Minimalizace svého finančního toku, která koresponduje s bodem č.1. Tím nejsem tolik nucen k otrocké práci, mám více svobody, prostoru a času pro cokoliv, co považuji pro mě a ostatní za užitečné.

3. Zajištění minimálního příjmu v rámci systému tak, abych se nedostal do "červených" čísel a nezpůsobil si zbytečné problémy se systémem. Mnozí, kteří ignorují dluhy a svádějí to na systém mohou chvíli vypadat jako hrdinové, ale pro běžnou populaci inspirací příliš nejsou... Mohou být případy, kdy se člověk opravdu dostane do situace, kdy dluh roste rychleji, než je člověk schopen vydělat a pak je to věc druhá. Je to hodně individuální.

4. Práce z vlastního zájmu a pro ostatní, podpora toho co považuji za smysluplné, prostor a čas k relaxaci a odpočinku, vzdělávací aktivity a komunikace s ostatními... Jinými slovy, v tomto okamžiku se mi "rozvazují ruce", snižuje závislost a zejména jsem se dopracoval alespoň dočasně ke stavu určité existenční jistoty.

5. Aplikace permakulturního přístupu. Jelikož o "své jistoty" nechci přijít, přemýšlím o tom, jak v praxi aplikovat co nejvíce metod, které budou nadále snižovat moji závislost na systému a toku peněz...tím své existenční jistoty mohu posilovat..

Těchto pět bodů je přístupných každému už teď. Rozhodující jsou informace a pochopení situace v širších souvislostech, než jsou hranice České republiky. Jinými slovy, je to reálná možnost, jak začít něco dělat hned, teď...

[paja]

Reakce na Radkův příspěvek:

1) lidé si nenechají mluvit do životního stylu. Viz. např. obézní lidé - vědí, že je to špatně a žerou dál. Kuřáci vědí, že kouření škodí a kouří dál. Kuřáků jsou statisíce. A není pravda, že kouří, protože byli v mládí zneužíváni, jak to tady jeden představitel TZM vnucoval jako pravdu - to by bylo těch zneužitých nějako moc. Alkohol je jed, a přesto pije alkohol většina společnosti. Počet exekucí se stoupajícím trendem také nenasvědčuje, že by lidé byli ochotni něco změnit. Společnost vynakládá neskutečné prostředky na "boj" proti tomu všemu a nic. Lidé se nepoučí. Podobně je to i s cikány. Tady vydala společnost neuvěřitelné prostředky a výsledek = 0. A teď ještě imigranti = další miliardy. Tedy společnost bude chudnout a tedy nebude mít čas a ani prostředky na další aktivity vedoucí k lepšímu životu.

2) tady je návaznost na bod 1). Tedy lidé si stále půjčují a nic. Slovy klasika: Neber úplatky, neber úplatky nebo se z toho zblázníš. Ale je to marný, je to marný,....... je to marný. Ano, je to marný.

3) Minimální příjem v době, kdy lidská společnost na celém světě skomírá (mimo jiné i s důvodů uvedených v bodě 1) se dá nazvat pouze jako veselé a humorné přání snílků. Jistě ale Radek ví jak na to.

4) "Podpora toho, co považuji za smysluplné" - a co to jako má být ? Kdo určí, co je smysluplné ? Možná, že je to v příručce TZM - kdo hledá najde - bude ale hledat hodně dlouho. Já se vzdělávám profesně trvale a nemusí mi to nikdo doporučovat. Ten, kdo to nedělá, chodí na nesmyslné rekvalifikační kurzy , na kterých profitují pouze majitelé těch rekvalifikačních firem za prostředky použitelné smysluplněji.

5) jak mají statisíce lidí ze sídlišť aplikovat permakulturu ?

Tedy na závěr bych poprosil Radka ať napíše konkrétní kroky, co dělá a kde bydlí - tedy styl bydlení. Psát články typu co by se mělo - takových již bylo napsáno tuny ale zatím výsledek ?

Ještě poznámka k tématu, který napsal "karelnicek" - četl jsem to několikrát - ale nic o ničem. Tomu se již za komoušů říkalo "mumlání". Opět povídání o tom, co by se mělo - ale jak, to již autor neví, jako většina - tady si dovoluji většinu zastoupit.

[Radek]

V nadpisu je

Co tedy můžeme nejen pro svou existenční jistotu udělat ?

Není tam, co musíme udělat...

1) Žijeme si nad poměry. Máme spotřebovánu planetu více než 2,5 x, tedy vyjádřeno matematicky. Jinými slovy, současným stylem života (konzumní společnost) bez ohledu na globální zdroje a jejich možnosti obnovy žijeme na dluh...
Optimalizovat spotřebu teď ještě "můžeme", nebo později budeme "muset"...díky vyčerpání zdrojů a kolapsu tržného systému jako takového.
Takže optimalizace spotřeby je osobní rozhodnutí každého jedince, který chápe situaci "v širších souvislostech".

2) Je potřeba pochopení a osobního rozhodnutí, stejně jako v bodě jedna.

3) Zde pájo, pravděpodobně nesprávně pochopeno. Jde o zajištění si pro sebe takového příjmu (minimálního), který mi pokryje mé výdaje (minimální). Je to proto, abychom nebyli dlužníky a nekomplikovali si život, že nám stále někdo klepe na dveře... To znamená, že stále potřebujeme někde pracovat a přijímat mzdu...

4) Pokud jsi dosud nenalezl smysluplnost života, nejsi sám. Hledáme to všichni a stále. Existují směry a učení, které nám mohou pomoci. Ale opět, na každého funguje něco jiného. Je to velmi osobní a intimní záležitost.
V každém případě nikdo nikomu neurčuje, co by mělo být jeho smyslem života. To by byla opravdu velká troufalost...

5) Permakultura není jen zemědělství. Je to životní styl, nebo li pohled na svět jako uzavřený systém. Mrkni třeba https://www.youtube.com/watch?v=5NVG3PH ... u_fdXdGSfx, je to docela fajn vysvětleno.

Konkrétní kroky, co dělám, kde bydlím. Dobře, pokusím se: Pracuji sezonně v cestovním ruchu. Žiju v chatce na 25 m2, náklady do 10000,-Kč ročně. Vařím na plynovém vařiči z toho, co koupím v obchodě, nebo co dostanu od známých (domácí produkty) za nějakou výpomoc. Mám jednoduché menší auto upraveno na spaní, využívám na cestách kempy. Přispívám na dvě děti. Pokud pro někoho něco udělat můžu, tak to udělám. Hlídám si své výdaje i příjmy. Nevím, co bude za 5 minut, natož za pět let . Jsem zatím zdravý a nadmíru spokojený. Mám rád lidi i dění kolem sebe... třeba komentáře od páji

Pokud je ti něco málo jasné, rád odpovím. Věřím, že hledáš cesty a řešení a k tomu ti přeji mnoho správných okamžiků, které k tomu mohou vést...

Pohodu v každém okamžiku, Radek

[Radek]

Ohledně jistot a nejistot bychom mohli nalézt odpovědi také v tomto příspěvku. A pokud si uvědomujeme slova, která zde slyšíme, budeme mít co dělat, abychom si alespoň po zbytek dne uchovali dobrý pocit a skvělou náladu ...

[karelnicek]

Dovolím si odpovědět na téma jistoty a nejistoty.

Jistota je něco, co neexistuje. Zapomeňme na to, že víme, co se stane za 5 minut. Prostě to nevíme a nikdy vědět nebudeme. Jistota je zcela zcestný pojem, který jsme si zvykli používat v různém kontextu. Když přestaneme toužit po tom, mít jistotu, velmi se nám ulehčí. Ve všech směrech, po celou dobu našeho bytí na planetě.
A pokud přesto chceme "mít jistotu", pak ji máme pouze "TEĎ". Právě v tomto okamžiku, kdy čteme tento článek...

Spíše, než "nahánět" jistotu pomáhá zaměřit se na to, co se děje právě teď.. A můžeme se 100% spolehnout, že od našich myšlenek, slov a činů se odvíjí naše příští myšlenky, slova a činy. Tedy sami si tvoříme naše příští okamžiky. Zda je to na 5 minut, nebo na 50 let nehraje takovou roli...

Hezké chvíle, pohodu a radost v každém okamžiku,... to je přání a znamená mnohem víc, než pomyslnou "jistotu"....

No moment, souhlasím jak vy píšete, že naprostou jistotu nemáme nikdy, ale nechápu proč si vytvářet nejistoty. Ani dnes nemáme ani zdaleka naprosté jistoty v přírodě a nebudeme mít nikdy. My lidi si vytváříme vlastní nejistoty a přitom se snažíme odjakživa o jistoty. Ty jistoty co si lidé dokázali vytvořit nahrazují vytvořenými vlastními nejistotami. A je to o to horší, že ty nejistoty si vytváří vlastní druh vůči sobě, nevytváří je příroda ve které se tak dlouho učíme žit a snažíme se v ní právě zajistit jistoty pro sebe a pro náš druh jako takový. Tohle je láska k lidem, takto vnímám lásku mezi lidmi a vlastně i civilizovaný svět. Myslím si, že se za civilizovaný svět nedá považovat ten, co si vytváří nejistoty. Vždy tu budou překážky pro lidstvo,stávající překážky, nové překážky, stávající nejistoty, nové nejistoty, tak na nich pojďme společně pracovat a u toho normálně a klidně žít a s láskou. Dnešní systém my připadá jako perverze, dále mi připadá lehkomyslný, i když někdy mi v něm věci připadají tak složité, že se o lehkomyslnosti mluvit nedá, také mi připadá barbarský, ale vždy byli lidé co klidné žití zvládali špatně např. bandité, různí barbarští nájezdníci pro které bylo snazší si jednoduše brát s dostatečným přísunem adrenalinu, a jak už jsem psal necivilizovaný.

[Radek]

Řekl bych, že na věc je možné dívat se ze dvou úhlů pohledu. Z toho absolutního, kdy je to tak, že jistota ani nejistota neexistuje. Jsou výsledkem lidského duálního chápání světa. A tak se dostáváme ke druhému pohledu, kdy pojmy jistota a nejistota vztahujeme k přírodě a nutnosti přežití v podmínkách 3D.
Asi jste měl na mysli tu druhou variantu, podmínky 3D. Asi se shodneme na tom, že jedinou jistotu, kterou máme, je schopnost přizpůsobit se přírodním zákonům tak, abychom sami mohli uspokojovat své základní potřeby a současně neničili to, odkud čerpáme zdroje.
Současný tržní systém mi jako dlouhodobě poskytující jistotu nepřipadá. Naopak, tu dlouhodobou udržitelnost a tím jistotu ve 3D vidím v NL/RBE tak, jak je popsána v materiálech TZM.
Proto se snažím o prezentaci principu NL/RBE a hledání cest, jak už v současném systému nasměrovat způsob uspokojování základních potřeb na neobchodní model NL/RBE.
S pochopením a praxí může přicházet ta jistota o které hovoříme.
Co myslíte, nacházíme společnou řeč ? Děkuji za odpovědi, R.

[karelnicek]

Ano tu druhou variantu. Jaký by byl důvod vytvářet si tu první variantu, tu přírodní řadím nejvýše. Uvedu příklad doplňování energie člověkem. Člověk doplňuje energii formou potravy, protože energii vydává. Množství vydané a přijaté energie nemusí být vždy stejné, a proto si dá takovou porci k obědu, která mu doplní energii, tak jak to tělo cítí, aby mělo dostatek energie, a také to má každý člověk různé. Toto je to 3D. 2D je odměňování prostřednictvím finančního ohodnocení za vydanou energii prostřednictvím vykonávání určité práce. Já se domnívám, že lépe to nestvoříme, než jak to stvořila příroda. Odměnou je doplnění energie tělu + to co člověk tou vydanou energií vytvořil či přinesl.

[karelnicek]

Kapitalismus není o jistotách, prý potřebujeme nejistoty, aby jsme se mohli rozvíjet. Jelikož dnes máme v přírodě už větší jistoty, než dříve, tak si musíme nejistoty vytvářet sami, aby jsme se více přibližovali např. k době ledové. A já si vždy myslel, že se snažíme o jistoty, aby jsme neměli nejistoty, asi jsem se mýlil. Myslel jsem si vždy, že nám všem jde o jistoty z lásky k sobě a rodině a k našemu druhu, ale je pravda, že i dříve bojovaly tlupy proti tlupám, ale to přisuzuji spíše k jejich tehdejší zaostalosti, protože se kolikrát likvidovali i z dosti hloupých důvodů pokud nešlo tedy o potravu, a hlavně ze strachu, který jim říkal získej výhodu, udeř první, získej si stoprocentní jistoty. Prostě svět byl vždycky boj a pravda je také ta, že šlo kolikrát i o právo silnějšího, chytřejšího, což je také zdroj jistot. Takže proto máme asi tento radikálnější kapitalistický režim, který nutí lidi stát proti sobě. Jde vlastně také o lásku, když probíhá boj mezi lidmi o to kdo je lepší, protože se tím možná dosahuje větších jistot, náš druh bude potom mnohem silnější. Přesto já si vždy myslel, že mnohem větší síla spočívá v jednotě, dosahuje se větší lásky mezi lidmi a lepších vztahů a mnohem lepších hodnot. Pravda je taky ta, že se umíme sjednotit, když např. ve francii zaútočí teroristé, ale myslím si, že tyto náhlé sjednocené stavy a schopnosti soucítění tedy společné cítění jsou jen krátkodobé a velmi povrchní a celkově velmi nestálé.

[Radek]

Mysleme vlastní hlavou a nepřebírejme názory, které říkají, že život je boj, přežije silnější apod. Vždy je jistota a síla ve vzájemné podpoře, pomoci a spolupráci, a to současně při respektu k názorům a odlišnostem druhých.

[Ján Greguš]

Tržný kapitalizmus nieje o neistotách, ale o nedostatku. Niekedy to bol reálny nedostatok, dnes ale už máme silnú nadprodukciu a preto sa musí vytvárať umelý nedostatok. Tržný kapitalizmus je založený na cyklickej spotrebe. Výrobcovia musia neustále vyrábať a spotrebitelia neustále nakupovať, aby celý mechanizum fungoval. Čo ale v prípade, keď vďaka technológiam dnes dokážeme vyrobiť s menším množstvom energie, surovín a ľudskej pracovnej sily viac výrobkov ako potrebujeme? Navyše vďaka technológiám prichádzajú ľudia o prácu, takže sa znižuje kúpna sila a tým aj spotreba.

V tržnom kapitalizme sa nemožeme zastaviť a povedať si, "tak teraz už máme vyrobené dosť vecí na 2 mesiace dopredu, takže si dáme pauzu", pretože tržný kapitalizmus nevie ako toto riešiť, nevie sa postarať o človeka, ktorý sa nedokáže uplatniť na trhu práce (napr. z dovodu malej spotreby, alebo technologickej nezamestnanosti). Potom tu úlohu vetšinou prevezme sociálna politika nejakého štátu (ktorá je potom ďalším dovodom k sporom).

Ak by totiž zavládla hojnosť, ktorú už totiž dnes máme, alebo vieme ľahko zaistiť, aká bude motivácia ľudí, aby si naďalej kupovali ďalšie a ďalšie veci? Zatiaľ sa to ako tak darí "vnucovať" prostredníctvom ďalších požičiek a reklamy, ale ak by som šiel skoro do extrému, tak budeme si každý mesiac kupovať nové auto a každý týždeň nový mobil, len aby sme udržali cyklickú spotrebu a ľudí zamestnaných?

[Radek]

Podle mého názoru, na základě pozorování, je v současné době stále větší problém pro kohokoliv své výrobky a služby prodávat. Potvrzením je moje nedávná zkušenost s nejmenovanou bankou, kdy po oznámení, že od ní odcházím z důvodu účtování poplatků a nedůvěry ve finanční systém, mi banka nabízí vedení účtu zcela zdarma na dobu dalších 5 let. Je to jen příklad toho, v čem kolabuje tržní systém už dnes, dosud přes relativně velkou masu lidí, která jej nevědomě, svou ne vždy minimální spotřebou, podporuje. Ukazuje to na krizi spotřeby, která není a nemůže být nekonečná, s čímž tržní systém z nepochopitelných důvodů nepočítá.

Niekedy to bol reálny nedostatok, dnes ale už máme silnú nadprodukciu a preto sa musí vytvárať umelý nedostatok.

Ano, nebo pocit, že nám stále něco ke spokojenému životu chybí a potřebujeme si to koupit. Ale v čem pociťuji akutní a zcela "deprimující" nedostatek, jsou volně dostupné zdroje. Potřebujeme bydlet ? Pak si kupme stavební pozemek s přípojkami a schválený projekt s razítky,..levné to nebude. Louka v upravené maringotce u lesa, což by pro začátek stačilo a přišlo na pár tisíc, nepřichází v úvahu, byť bychom se tam chovali sebevíc ekologicky.. Potřebujeme pitnou vodu ? V restauraci je většinou za peníze, natočí vám ji známí v domácnosti, pokud jim teče pitná z kohoutku, studánek je stále méně, vysychají nebo jsou zničeny těžkou lesní technikou. Potřebujeme energie ? Ostrovní systémy mají svou cenu a jistota, že jejich produkce nebude zdaněna je spíše menší, než opačný případ. Půda pro založení permakulturních zahrad je dostupná buď v lokalitách zamořených chemickou výrobou, nebo za tolik peněz, že ti, kteří by na tom chtěli pracovat, tak to zpravidla nezaplatí. Dopravní prostředky, stroje, pohonné hmoty (prozatím, než budou používány jiné technologie) jsou buď šrot, nebo finančně velmi náročné. Vše je blokováno penězi a jejich používáním.
Takže to, co vidím jako akutní nedostatek, jsou volné zdroje.
Máte někdo nápad, návrh, který by mohl začít otevírat cestu ke zdrojům ve větším rozsahu, než jen v případě jednotlivců, kteří většinou použijí své zdroje na své potřeby a zajištění vlastní, alespoň částečné soběstačnosti ?

[Martin Mojmír]

Podle mého názoru, na základě pozorování, je v současné době stále větší problém pro kohokoliv své výrobky a služby prodávat. Potvrzením je moje nedávná zkušenost s nejmenovanou bankou, kdy po oznámení, že od ní odcházím z důvodu účtování poplatků a nedůvěry ve finanční systém, mi banka nabízí vedení účtu zcela zdarma na dobu dalších 5 let. Je to jen příklad toho, v čem kolabuje tržní systém už dnes, dosud přes relativně velkou masu lidí, která jej nevědomě, svou ne vždy minimální spotřebou, podporuje. Ukazuje to na krizi spotřeby, která není a nemůže být nekonečná, s čímž tržní systém z nepochopitelných důvodů nepočítá.

Potvrzuji, že je čím dál složitější prodávat jakékoli výrobky a služby. Firmy zdražují, lidé zase cítí, že i ti, kdož prozatím nezdražili, jsou drazí. Nijak to ale nesouvisí s bankami. Praxe v nabízení bezpoplatkových účtů, při vyhrožování odchodem, je běžná už nějakou tu desítku let. Začalo to s nástupem tehdy ještě Fio družstevní záložny. Přinejmenším v ČSFR (úmyslně píši ČSFR, neboť jsme se nikdy na Českou a Slovenskou republiku nerozdělili). Dnes, až na výjimky, dá účet zdarma prakticky každá banka a já říkám, nesouhlasme s tím už jen z principu a banku přes to změňme na tu, jež má bezpoplatkové účty již v základu.

Máte někdo nápad, návrh, který by mohl začít otevírat cestu ke zdrojům ve větším rozsahu, než jen v případě jednotlivců, kteří většinou použijí své zdroje na své potřeby a zajištění vlastní, alespoň částečné soběstačnosti ?

Jistěže, změna socio-ekonomického systému ze současného fašisticko-imperialistického kapitalismu na Ekonomiku založenou na přírodních zákonech / zdrojích. Zde netřeba žádných nápadů, řešení je dávno na stole. Nutno je se jen dostatečně dovzdělat a změnu chtít.