opět se po vánoční pauze ozývám,Bohumír Bročko píše:...
v případě toho stínu jsem nechtěl působit demagogicky, opravdu mě upřímně napadlo, že každý systém, který usiluje o harmonii a dobro, se bude muset na úrovni psychologie vypořádat s archetypem stínu, a nechci říct, že to není možné, jen upozornit na to, že to bude nutné. Junga znám zprostředkovaně, i když jsem přečetl i něco málo z jeho textů, ale více mě ve směru jungiánských archetypů zaujal český psychoterapeut s pseudonymem Pier la Šez (Petr Knotek). Ono tyto tisícileté vzroce (archetypy) se dají snadno podcenit, ale mají svou setrvačnost a tím i sílu, které si často ani nevšimneme a přičítáme jejich vliv něčemu jinému. V případě archetypu stínu se ve špatném přístupu k němu k němu stín potlačí, ale později projeví a provalí. Jediným snad účinným postupem je ho integrovat a přidělit mu své místo, v patřičných mezích, protože i stín má svůj smysl a boj proti němu jej asi jen posílí.
Z trochu jíného soudku, trochu zpět k rozhodovacím procesům - zaujala mě tato vaše (pana Bročka) přednáška:
https://www.youtube.com/watch?v=o99jR0_ ... E&index=15
Hlavně mě zaujal ten postřeh o rozdílnosti fungování komunit do určitého malého počtu lidí (cca150 lidí). Vcelku mi to příjde pochopitelné a dost pravděpodobné.
Otázkou je, zda už jste ve světle tohoto poznatku (nebo názoru) řešili otázku velkých měst, protože velká města jsem pokud to dobře chápu, i součástí vize zeitgeistu nebo projektu venus. Nějaké nástřely tohoto problému už zazněly i v přednášce, ale otázka je pořád na stole, protože ty komunity do 150 lidí musí být pokud to dobře chápu odděleny určitým prostorem (asi jako vesnice na dohled od jiné vesnice, jak jste v přednášce naznačil), takže je otázka, zda jde na tomto principu postavit město z menších oddělených komnit, nebo zda od konceptu města jakožto sídla byldení zcela upustit, přípoadně zda rezignovat na tu možnost přirozené soudržnosti, která je prý biologicky možná jen v té menší komunitě. Co vy na to, už se to někde řešilo..???