fórum iniciativy ETIQ.CZ, z.s.

Jelikož nás zaujaly videa o bezorebném pěstování brambor, rozhodli jsme se tuto metodu vyzkoušet a podělit se s Vámi o výsledky. Výhodou tohoto postupu je hlavně fakt, že kromě vlastní sadby není třeba žádné další práce. Žádné orání, okopávání, hnojení a pokud není příliš sucho, tak ani zalévání.

Místo půdy jsme tedy použili "odpad" dostupný na každé zahradě - listí a trávu. Je nutné podotknout, že tráva byla přibližně dva roky uleželá. Tato směs byla navíc obohacena o dřevěný popel z kotle. Pole bylo umístěno několik metrů od lesa, přímý sluneční svit na něj tedy dopadal pouze polovinu dne. Jak jsme ovšem zjistili, slunečnější část pole měla brambory podstatně větší, možná také kvůli méně stromům blokujícím déšť.

Mohlo by být širším uplatněním tohoto postupu menší využití fosilních paliv?

Petr Palko (facebook) píše:Složení směsi.

Směs je přibližně z 50% posekaná tráva minimálně jeden rok uleželá, 30% malé podzimní listí, 15% jiné listí a odpad, 5% popel. Měla by jít použít i jiná směs. Hlavně dobře promíchat a nenechávat neprostupné vrstvy (listů). Pokud budete sekat, lze navrch přidat i čerstvá tráva, dokud nehrozí porušení listů.

Petr Palko (facebook) píše:Doba pěstovaní atd.

Půlka dubna až říjen. Dokud jsou rostliny zelené, tak je můžete nechat venku. My jsme postupně vyhrabávali brambory od září až do teď.

Doplním k Michalovým zkušenostem i svou z praxe.

Já otestoval i čistou na jemno rozšrotovanou senáž , bez další organiky jako první vrstvu. Taky proleželou aspoň 1 zimu. Brambory jen položené na půdu a přikryté cca 30 cm vrstvou a v počátku řádně slité vodou. Dávat jen fakt bacha na další přihazování vrstvy klidně i čerstvě seknuté trávy (stačí nechat proschnout do 2druhého dne) kolem již vzešlé natě. Když nenecháte nať trčet alespoň 15 cm ven, tak si brambory zlikvidujete, nať odejde a sní i hlízy. Jinak u jednoho vzorku jsem ponechal nať růst bez dalšího přisypávání a zalévání (prostě nedostatek času) a dorostla mi do cca 1m výše, a hlíz i tak celkem dost na jedné rostlině.

Jinak jsem testnul i ponechání malého vzorku brambor v této vrstvě do jara a naprosto v pohodě. Nepohnité, neožrané od myší a brambory naprosto čistá krásně žlutá slupka. No byl jsem překvapen jak se to povedlo.

No ale upřímně, na kolik obědů takové pěstování je ? Kdyby nás tyto postupy měly uživit společně s dalšími plodinami, asi bychom tu těžko dnes mohli psát své zkušenosti. Nicméně, pokud chce někdo o maximální soběstačnosti trochu více info, hledejte na webu termín preppeři např. - http://www.preppers.cz/forum/. U této komunity člověk najde zatím asi nejvíce skutečně praktických info o tom jak se připravovat a pak vystačit s málem pro svou obživu a samozřejmě plno jiných použitelných informací.