Vztah Hnutí Zeitgest k duchovnu a náboženstvím

[Tomáš Kubačka]

Zajímalo by mě, jaký mají členové hnutí Zeitgeist i hnutí jako celek vztah k ateismu. Mám z některých přednášek zatím ten dojem, že by společnost plnící ideje hnutí měla být v ideálním případě ateistická, a že by mělo dojít nejen k vymýcení náboženské víry, ale i k vymýcení přesvědčení lidí o existenci Boha, ať už jej chápeme v klasickém pohledu různých náboženství, nebo v pohledu méně klasickém, např. v pojetí mystickém, v pohledu transpersonální psychologie či jiném.

Pochopil jsem to tedy dobře tak, že by ideálem Zeitgeist byla ateistická společnost? A nebo jsem to pochopil špatně, a Zeitgeist se apriori nehlásí ani k náboženské víře, ani k ateismu?

[Martin Mojmír]

Pokračování z tématu Ochrana vlastnictví, vlastnické právo a vyvlastňování v Hnutí Zeitgeist:
---

Spíše bych položil otázku tak, jaký má Hnutí Zeitgeist vztah k náboženství.

Do víry nikomu Hnutí Zeitgeist nemluví; věřit může každý, čemu chce. Podotknu a možná i napovím, že značná většina příznivců a členů Hnutí Zeitgeist pokud v něco věří, tak ve vědu a vědeckou metodu.

Hnutí Zeitgeist se nehlásí ani k náboženské víře, ani k ateismu. Hnutí Zeitgeist se nehlásí k žádnému ismu.

[Bohumír Bročko]

Jen doplním Mojmíra, že víra je nepodstatná při zajišťování základních lidských potřeb. Zatím je to otázka technické efektivity. Možná jste se chtěl zeptat jinak. Omlouvám se za domněnku, ale mě se zdá, že otázky vedou k vyjádření postoje hnutí Zeitgeist k náboženským svatostánkům, jejich provozu a poskytování služeb. Jen se snažím zorientovat a tak používám intuitivní vhled.

[Tomáš Kubačka]

Omlouvám se za domněnku, ale mě se zdá, že otázky vedou k vyjádření postoje hnutí Zeitgeist k náboženským svatostánkům, jejich provozu a poskytování služeb. Jen se snažím zorientovat a tak používám intuitivní vhled.

děkuju, myslím že jsem pochopil, že stanovisko Zeitgeistu k náboženství je negativní, protože ho vnímá jako manipulaci s lidmi, s čímž bych u většiny případů spíše souhlasil. Ale právě proto mě zajímalo i to, jaké je stanovisko Zeitgeistu k ateismu - tedy jestli je zeitgeist apriori (již předem) ateistický = to by znamenalo, že apriori tvrdí, že "Bůh" či tzv. "duchovní realita" určitě neexistuje, nebo jestli se zeitgeist k ateismu nehlásí. Pan Mojmír zatím uvedl, že se k ateismu nehlásíte, a protože jsem zatím nenarazil na nějaký příklad, kdy by se zeitgeist ateismu hlásil, nebo případy, kdy by se zeitgeist ateismu svými postoji v praxi podobal, tak to beru jako zatím hotovou věc, že ateisty nejste.

- technická poznámka: když hovořím o ateismu, myslím tzv. tvrdé ateisty, kteří hlásají: "Bůh či duchovní realita neexistuje", protože někteří umírnění (měkcí) ateisté tvrdí, že náplní jejich ateismu je pouhá absence víry v duchovno bez nutnosti jeho popření, čímž jsou trochu blíže k agnosticimu.

[Martin Mojmír]

Otázkou je, čemu říkáme a chceme říkat duchovno. Totiž víra v bohy určitě ne, zatímco duchovno (nikoli víra) ano. Ovšem opět je zde duchovno a duchovno. Duchovno na bázi víry (různých samozvaných guru podvodníků; lidské smyšlenky a doufání v existenci něčeho, co za nás naše problémy vyřeší, k čemu můžeme utéci atp.) ne, zatímco duchovno na bázi kvantové mechaniky (fungování určitých procesů jako je např. zákon o zachování energie atp.) ano.

Možná bych to napsal tak, že to, že něčemu nerozumíme a neumíme to pojmenovat, ještě neznamená, že jde o nějaké čáry a kouzla. Spíše půjde o určitou úroveň přírozeného přírodního procesu a/nebo (kýmkoli / čímkoli) použité technologie.

[Tomáš Kubačka]

Otázkou je, čemu říkáme a chceme říkat duchovno.

nemám ten termín duchovno přesně definovaný, používám ho spíše v konvenčním významu slova. Obecně tím pojmem myslím různé teorie - od existence různých pojetí Boha, včetně těch zaběhaných, či jiných typů neviditelné inteligence, přes různé nám běžně neviditelné entity, až po některé průniky této "duchovní" reality s naši "fyzickou" realitou, čímž myslím fenomeny jako je třeba jasnovidectví, nebo dálkové pátračství.

Pochopitelně, pokud by některé tyto fenomeny existovaly, bral bych je jako součást existence, a tím pádem jako jevy zcela přirozené.
A předpokládám, že jsou i ty domělé duchovní fenomeny, které jsou jen smyšlené, a ve které věří lidé třeba proto, že je to uklidňuje nebo jim to dává pocit naděje, byť třeba falešné.

[Bohumír Bročko]

Takže je vám, Tomáši, postoj hnutí jasný. V podstatě jsme schopni akceptovat cokoli, co je založené na vědeckém základě. Pokud se ukáže, že existuje zaklínadlo pro zapálení svíčky a bude tento jev vědeckou metodou ověřitelný, bude se s ním počítat v ekonomické kalkulaci. Hnutí není dogmatické a je otevřené vůči všem novým poznatkům. Nemáme žádné předsudky.

[Martin Mojmír]

Ještě odpovím konkrétně.

Pochopitelně, pokud by některé tyto fenomeny existovaly, bral bych je jako součást existence, a tím pádem jako jevy zcela přirozené.

Ano, přesně tak.

A předpokládám, že jsou i ty domělé duchovní fenomeny, které jsou jen smyšlené, a ve které věří lidé třeba proto, že je to uklidňuje nebo jim to dává pocit naděje, byť třeba falešné.

Ano, víceméně ano.

[Tomáš Kubačka]

ještě nějaká konkrétnější otázka:

V Evropě i v čechách existuje např. síť komunit křesťanských rodin,které se živí společným zemědělstvím (kupujeme občas jejich výrobky, skrze toto je znám), mají společný sdílený majetek, své děti vzdělávají v rámci domácího učení, nebrání se novým technickým postupům v zemědělství (mechanizace např. při zpracování produktů) ale dbají na ekologickou kvalitu zemědělství, v rámci své víry se snaží držet zásad raného křesťanství. Domnívám se, že jejich duchovní přesvědčení je z hlediska zeitgeistu spíše v té škatulce vědecky nepodložené víry. Pokud by takové či podobné komunity (např. Hare krišna aj.) z jakéhokoliv důvodu teoreticky přežily i do období, kdy by již byl dominantní zeitgeist, zajímalo by mě, zda by mohl mít zeitgeist nějaký problém s existencí takovýchto paralelních autonomních skupin a zda by se proti nim snažil nějak působit? Co o tom soudíte?

[Michal Mauser]

Základní předpoklad fungování námi prosazované ekonomiky je zajištění základních lidských potřeb, včetně bezpečí. Pokud jakékoli z nich bude někdo jinému upírat, tak máme problém.

[Tomáš Kubačka]

Základní předpoklad fungování námi prosazované ekonomiky je zajištění základních lidských potřeb, včetně bezpečí. Pokud jakékoli z nich bude někdo jinému upírat, tak máme problém.

teď jsem nepochopil, na co navazujete. Kdo by komu upíral ty lidské potřeby? Myslíte to tak, že nikdo té komunitě nesmí nic upírat, nebo naopak, že ta komunita svou činností něco někomu upírá? Nebo je to řečeno jen obecně, nebo reakce na některý z předchozích příspěvků?

[Michal Mauser]

Pokud nebude komunita nikomu upírat základní potřeby tak problém není a ať si věří čemu chce. Mluvím náboženstvích vyloženě založených na nenávisti.

[Tomáš Kubačka]

Pokud nebude komunita nikomu upírat základní potřeby tak problém není a ať si věří čemu chce. Mluvím náboženstvích vyloženě založených na nenávisti.

aha, ok, tak to nebude případ těch komunit, které jsem myslel, nejsou pokud vím nějak militantní, a ani jsme nezaznamenali nějakou myšlenkovou agresi jako pohrdání, aroganci nebo obtěžující snahu vnucovat víru proti vůli a zájmu oslovecných (i když by toto asi spadalo spíše do verbálního obtěžování, proti kterému se dá ohradit se ohradit také verbálně) na rozdíl třeba od některých muslimů, nebo na rozdíl od dřívější praxe katolíků, protestantů či pravoslavných (eventuelně i jiných nábožentví, včetně buddhistů), která byla v mnoha případech vyloženě postavená na násilí.